Na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU) vznikla před pěti lety hlavně z peněz Evropské unie čtyři výzkumná centra za zhruba tři miliardy korun. Pracuje v nich na 500 lidí.
Na konci letošního roku končí takzvaná doba udržitelnosti, po které budou muset centra sehnat dost peněz, aby zaměstnance udržela.
V rámci Česka se mluví o tom, že některá ze zhruba padesáti center vybudovaných z unijních peněz se zavřou. Vedení ZČU tvrdí, že plzeňská centra obstojí. Někteří politici ale již dříve upozorňovali na to, že nejdříve měla být z peněz EU vybudována základní infrastruktura jako silnice či vodovody a až poté měly následovat budovy pro vědce.
Názor, že se mělo více myslet na infrastrukturu v odlehlých vesnicích, zastává náměstek plzeňského hejtmana pro regionální rozvoj, fondy EU a informatiku Ivo Grüner.
Z čísel Českého statistického úřadu z roku 2017 vyplývá, že v Plzeňském kraji je například na vodovod napojeno jen 85 procent lidí. To region řadí na poslední místo v České republice.
Rektor univerzity Miroslav Holeček nevidí budoucnost center černě. „Hodnocení českých výzkumných center, které bylo zveřejněno přibližně v polovině letošního roku, kromě jiného zmínilo seznam těch, která zřejmě již nebudou státem finančně podporována. A centra ZČU tam nejsou,“ uvedl Holeček s tím, že v nich působí 480 vědecko-výzkumných pracovníků a 70 studentů doktorského studia.
„Víme samozřejmě o tom, že udržitelnost, respektive další financování, budou muset centra realizovat pomocí jiných zdrojů. Naše pozornost je zaměřena především na mezinárodní projekty typu Horizon EU nebo projekty EU s názvem ITI neboli Integrované územní investice. Stejně tak sázíme na navýšení objemu smluvního výzkumu. Dosavadní výsledky, reference, personální, přístrojové a vztahové kompetence pro to máme,“ dodal Holeček.
Podle Luďka Hynčíka, prorektora pro výzkum a vývoj ZČU, přispívají výzkumná centra k tomu, že už Česko přestává být montovnou, kterou v čistokrevné podobě bylo ještě na přelomu tisíciletí. Dokumentoval to faktem, že kolem dvaceti firem z plzeňské průmyslové zóny Borská pole s výzkumáky ZČU spolupracuje.
„Většinou je to tak, že firma zadá výzkumný úkol a my jí ho na zakázku uděláme. Univerzita tak ročně získá víc než 50 milionů korun,“ popsal.
Pro srovnání výnosy největšího výzkumného centra NTIS Fakulty aplikovaných věd ZČU dosáhly loni výše zhruba 265 milionů korun.
Duševní vlastnictví vzniklé na Západočeské univerzitě
Dalším zdrojem, odkud získávat peníze, je podle ředitele NTIS Pavla Nováka zpeněžování duševního vlastnictví vzniklého na univerzitě. Spolupráce univerzitní výzkumné organizace s podnikatelským subjektem zahájená s cílem zpeněžení duševního vlastnictví je podle něj ve světě běžnou záležitostí.
„Univerzita přímo vkládá svoje duševní vlastnictví do nově vznikajícího subjektu, takzvané spin-off firmy, a získává v něm podíl, nebo do něj vkládá duševní vlastnictví formou licence. Zakládání spin-off firem bylo též jedním z cílů projektů operačních programů EU, za jejichž podpory nová výzkumná centra na ZČU vznikla,“ vysvětlil Novák s tím, že ve spolupráci s výzkumnými centry ZČU takové firmy také vznikají.
