Plzeňská lékařská fakulta Univerzity Karlovy v posledních deseti letech přihlásila k Úřadu průmyslového vlastnictví šest patentů. Na konci loňského roku první z nich zpeněžila.

Nápad vzešel z plzeňského Biomedicínského centra. Patentované řešení, které koupila česká firma, umožnilo vylepšit robota na zpracování bakteriálních kultur.

Univerzita z převodu práv k patentu získá 240 tisíc korun bez DPH. Peníze se rozdělí mezi vynálezce metody - manažera laboratoře antibiotické rezistence Biomedicínského centra Jaroslava Hrabáka, plzeňskou lékařskou fakultu a Univerzitu Karlovu.

Patent koupila česká firma Biovendor, která pracuje v oblasti laboratorní medicíny. „Spolupracovali jsme na výzkumu robota, který zpracovává bakterie tak, aby je bylo možné identifikovat. Musíme totiž umět určit, o jaký konkrétní druh se jedná a zda to je skutečně bakterie, která způsobuje dané onemocnění,“ popsal Hrabák.

Biovendor už vylepšení použil u přístrojů, které v Česku prodává. Bakterie se odhalují s pomocí hmotnostní spektrometrie.

Patentem chráněný princip spočívá v nanesení bakterií z platinového drátku do speciálního roztoku přímo na destičce hmotnostního spektrometru, který způsobí rozpad buněk a tím i přesnější identifikaci.

Plzeňské lékařské fakultě se po letech podařilo zpeněžit nový patent.

„Je to první zkušenost s prodejem práv duševního vlastnictví, otestovali jsme si, jakým způsobem produkovat patenty, které budou v praxi použitelné,“ uvedl Hrabák.

Připomněl, že část výzkumu Biomedicínského centra je zaměřena na léčebné postupy, u nichž cesta patentu do praxe bývá pomalejší kvůli nutnosti klinických studií na lidech.

„Je to za posledních zhruba deset let na naší fakultě první případ, kdy se podařilo patent zpeněžit,“ uvedl Adam Šoukal z právního oddělení lékařské fakulty, který má na starosti přenos poznatků a technologií do praxe.

Zároveň zdůraznil, že vznik Biomedicínského centra v roce 2014 měl vliv na zvýšení počtu patentů. Tým Jaroslava Hrabáka má podle Šoukala našlápnuto i na prodej dalšího nápadu, který je patentově chráněný v Česku i na americkém trhu. Nyní se pracuje na ochraně i v celé Evropě.

Jedná se o metodu detekce určitého druhu bakterií, kam patří bakterie například rodu Escherichia, Salmonella či Helicobacter. „Metoda je vhodná pro diagnostiku v mikrobiologických laboratořích. Hodně zlevňuje způsob, jakým se zjišťuje, zda jsou bakterie rezistentní vůči antibiotikům,“ popsal Šoukal.

Upřesnil, že v případě prvního prodaného patentu se jedná pouze o český patent, zatímco ve druhém případě se jedná o možnost praktického využití pro polovinu planety.

„Některé nadnárodní společnosti už zájem projevily, ale vše je ve fázi vyjednávání. Pokud se podaří patent finalizovat, bude efekt finančně hodně zajímavý,“ popsal Šoukal s tím, že stejně jako u vylepšení robota pro Biovendor se i v tomto případně jedná o metodu, kdy se nemusí platit drahý klinický výzkum na lidech.

Odborníci lékařské fakulty mají patentovaný i tepelný výměník s takzvaným laminerizérem pro vylepšení dialyzačního přístroje.

„Jedná se o část chladicí jednotky, která je schopna buď ohřívat nebo ochlazovat krev. Díky tomu se pak nemusí využívat léky snižující krevní srážlivost,“ popsal Šoukal.

Vylepšení je vhodné pro pacienty po velkých nehodách, kteří mají problém s játry či ledvinami a nemohou užívat protisrážlivá farmaka.