Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci zjišťují, co chutná bobrům. Chtějí jim „servírovat“ vhodné stromy

  14:18
Pro stavbu nory potřebuje bobr alespoň čtyřiceticentimetrovou hladinu vody. Pokud ji nemá, jednoduše si ji vytvoří tak, že postaví hráz z větví. Životní styl bobrů je všeobecně známý, vědci se však nyní snaží zjistit, jak eliminovat následky jejich řádění v krajině.

(ilustrační snímek) | foto: wikipedia.org, Per Harald OlsenMetro.cz

Vybrali si na to polesí Tvrdonice na Břeclavsku, kde žije asi 180 jedinců, kteří způsobí i dvoumilionové škody za rok.

„Bobři z pohledu člověka zásadně škodí hlavně poškozením protipovodňových nebo rybničních hrází právě vyhrabáváním nor. Další problémy vznikají stavěním vlastních hrází, což zvedá hladinu a může způsobit zaplavení pozemků. Na lesních hospodářských porostech je největší škoda jednoznačně na polesí Soutok a Tvrdonice,“ tvrdí Ondřej Mikulka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci teď zkoumají hlavně potravní chování zvířete. Bobr si totiž vybírá nejen druh dřeviny, ale i její tloušťku, výživnost, využitelnost nebo vzdálenost od vody. Odborníci proto sledují, co bobrovi chutná a co přehlíží.

Výsledkem zkoumání bude návrh, jak škody po bobřím řádění co nejvíce snížit. Jedním z hlavních opatření má být takzvaný nárazníkový pás. Jednoduše řečeno – bobrovi se u vody vysadí ideální dřeviny, které jsou z pohledu lesních hospodářů nedůležité.

„Smyslem je, aby bobr konzumoval právě to, co chceme. Tyto dřeviny navíc nesmí být náročné na obhospodařování, v opačném případě by opatření totiž ztrácelo smysl. Je však také nutné všechno experimentálně otestovat,“ upozorňuje Mikulka.

Bobr je vždy pár kroků napřed

Vědci budou mít návrh hotový nejdříve na konci letošního léta. „Předběžné výsledky však ukazují, že největší škody vznikají v lesních monokulturách, které jsou vysazeny až těsně ke břehu. Pokud navíc chybí i dřevinná břehová vegetace, tak jsou tyto porosty každoročně káceny bobrem v některých extrémních případech až padesát metrů od vody. Právě zde se nabízí nárazníkový pás,“ doplňuje vědec.

Evidence rozsahu řádění, které bobři podél řek na jižní Moravě způsobí, neexistuje. Státem jsou hrazeny jen škody, jež napáchají na dřevinách a polních plodinách. V rozmezí let 2011 až 2014 se roční částka těchto kompenzací v Jihomoravském kraji pohybovala kolem deseti milionů korun.

„Nejvyšší částky jsou vypláceny Lesům ČR v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje. Značné sumy byly také investovány do opravy a ochrany protipovodňových hrází,“ podotýká Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

O ně se stará Povodí Moravy. Poškozené hráze sanuje, ty významnější zpevňuje a utěsňuje. Kromě toho oplocuje a natírá stromy proti okusu. Jenže bobr je vždy pár kroků napřed. A tak vodohospodáři odstraňují popadané stromy v řekách a ty nahlodané, které můžou spadnout.

Pokud hrozí, že kvůli bobří noře prosákne ochranná hráz, nastupují do akce. „Pak žádáme o výjimky k zásahu do teritoria tohoto zvláště chráněného druhu,“ vysvětluje mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.