Dub jako ukazatel času. Vědci určují stáří vykopávek podle letokruhů

  10:54
S přesností na rok určí experti Mendelovy univerzity v Brně jakýkoliv dubový nález za posledních více než 2 000 let. Chronologie vycházející z letokruhů jim pomáhá čím dál přesněji datovat historické objekty a archeologické vykopávky.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity zkoumají dubové vzorky ze studny v Rohatci, které se chystají datovat podle letokruhů. | foto: Mendelova univerzita

Do své unikátní databáze zahrnuli víc než čtyři tisíce dubů, historických dřevěných konstrukcí i dřeva nalezeného při archeologických výzkumech.

Fotogalerie

Dub si pro databázi nevybrali náhodou. „V archeologickém materiálu je hrozně moc dubů, jde o trvanlivé dřevo. Dub je trvanlivý ve styku se zemí, ideální pro vodní stavby, přístavní zařízení, piloty mostů, základové rošty pod věžemi, studnami. Používal se i pro drtivé množství českých zvonových stolic na kostelích,“ uvedl Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě Mendelovy univerzity v Brně.

Databáze vznikala postupně. Nejprve vědci odebrali vzorky ze zhruba stovky dubů v lesích. Získali tak letokruhy za posledních 250 let.

Databázi živých stromů pak porovnávali a kombinovali se vzorky ze zvonových stolic kostelů, historických domů, ale také s archeologickými dřevěnými nálezy a subfosilními, tedy dosud nezkamenělými dubovými kmeny, a tím vytvářeli chronologickou řadu dál do minulosti.

„Postupným napojováním letokruhových sekvencí z historických konstrukcí, archeologických vykopávek a subfosilního dřeva se nám podařilo vytvořit chronologii bez přerušení až do roku 133 před naším letopočtem. Vznikla tak ucelená řada, kterou má jen několik států v Evropě,“ uvedl Rybníček.

Chtějí se posunout o dalších tisíc let zpět

Vědci díky přesné chronologické řadě datují s přesností na rok historické dřevěné konstrukce, jako jsou krovy na kostelích, zámcích, hradech a archeologické vykopávky pro památkáře a různé archeologické společnosti.

Nyní chtějí nepřetržitou chronologii posunout dál do minulosti – minimálně o dalších tisíc let. Pomůže jim v tom tříletý grant od Grantové agentury ČR. Díky němu budou vědci z Brna zkoumat starší přírůstky z bádání archeologů v terénu.

„Příkladem jsou vykopávky studní prvních zemědělců z neolitu z roku 2016 z moravského Uničova a české Velimi, kde archeologové vykopali základ studny z vykotlaného lipového kmenu, který byl zajištěný pomocí do čtverce zatlučených čtyř dubových kůlů. Naopak konstrukce uničovské studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů, a do nich byla zapuštěna prkna,“ popisuje mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.

Podle Rybníčka je podobná konstrukce u tak staré stavby v Evropě unikátní už vzhledem k tomu, že zemědělci měli k dispozici pouze kamenné nástroje. „Díky tomuto výzkumu prodloužíme naši chronologii o dalších 300 let,“ uvedl Rybníček s tím, že vykopané studny jsou nejstarším archeologickým objektem dendrochronologicky datovaným na území České republiky.