Češi objevili místo přežívajících kultů, bádají v albánských horách

  15:16
Čeští vědci bádají v albánských horách, kde prastaré obřadní rituály žijí dodnes. Horská vesnička Nivica je jednou z nejizolovanějších lokalit v Albánii. Dodnes za ní stojí stará pastevecká svatyně, kam si místní chodí usmiřovat démony.

Čeští archeologové zkoumají okolí svatyně stojící na základech zaniklého byzantského kostela. | foto: R. Dobra

Právě okolí této svatyně stojící na základech zaniklého byzantského kostela zkoumali brněnští archeologové. V oltářích našli nejen zbytky svíček a mincí, ale také zvířecí oběti. Jenže staré pouhých několik dní.

„Byli jsme tam pár dní po slunovratu, takže je možné, že s tím rituál souvisel,“ říká člen archeologického týmu Michal Hlavica z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Archeologové z obětí rozpoznali, že se jedná o rituály známé už z předkřesťanské doby. Lidé si u svatyní usmiřují démony výměnou za zdraví a štěstí svých rodin.

Takový nález je v Evropě už výjimečný. „Jedná se o mizející kult, který se objevoval na slovanském teritoriu. Může to být jeden z posledních přežívajících dokladů této tradice, která má sloužit jako ochrana třeba proti nemocem,“ říká archeolog Hlavica. „Místní mají místo spojené s něčím dobrým. Vážou se k němu i fragmenty mýtů. Povídá se, že v oblasti stál dubový háj a často sem uhazovaly blesky. Jeden měl dokonce zabít býka, který se tam zatoulal,“ dodal Hlavica.

Výzkum jako v 19. století

Archeologové v oblasti objevili třeba i zbytky pazourkové čepele nebo hrotu šípu z období paleolitu. Na jih Albánie se proto chtějí vrátit už příští rok s větším týmem odborníků, zejména etnologů.

Bádání archeologům ztěžovalo nejen nepříznivé počasí, ale především fakt, že horské oblasti jsou neprozkoumaným územím. „Je to pro nás velká výzva i co se týče metodologie. Obvykle pracujeme v místech, o kterých máme hodně informací a už od stolu si můžeme určit strategii. V Albánii jsme pracovali v podstatě jako archeologové v 19. století,“ líčí vedoucí archeologického týmu Věra Klontza.

Brněnské archeology do neprozkoumaných končin jižní Albánie pozvala iniciativa Všechny tváře Albánie, která se snaží zpřístupnit turistům izolované horské oblasti balkánské země a zároveň tak pozvednout špatnou ekonomickou situaci v tamních vískách. V zemi značí už druhým rokem turistické trasy.

„Snažíme se propojit horské oblasti s pobřežím Albánie, kde už turistika funguje. Zároveň do lokality přivážíme další odborníky z Česka. Prvními byli právě archeologové z Masarykovy univerzity,“ uvedl albanolog a vedoucí iniciativy Robert Dobra.

„Když přijedete do Nivici v Albánii, máte z toho úplně jiný pocit než z vesnic v Česku. Narazíte tam jen na salaše a polní cesty. Venkov je velmi chudobný. Nejsou tam příležitosti na živobytí, kromě toho, když lidé mají své stádo nebo něco pěstují,“ popsal Dobra.

Skoro tři desítky dobrovolníků se do Albánie vydaly už podruhé. Zatím stihly označit na 120 kilometrů turistických tras. Archeologové, kteří s dobrovolníky spolupracovali, měli za úkol vytipovat místa, která by pomohla turistiku v izolované oblasti pozvednout.

Autor: