„Včely mají hodně plodu, ten krmí mateří kašičkou a k tomu potřebují i dostatek vody. Pokud nemají konstrukčně upravený úl tak, aby se mu srážela voda na stropě, jsou nucené vylétávat pro vodu ven. Když se teplota dostane pod deset stupňů, s největší pravděpodobností už se včela do úlu nevrátí,“ popsal včelař Josef Šefčík z Šemnice.

Místo toho, aby včely zesílily, tak spíše zeslábly. Na těch, které se i přes chladné počasí činily nejvíce, je to také nejvíce znát. Stejné je to například i na Loketsku. Podle předsedy loketského včelařského svazu Martina Starka bylo v posledních dnech na včely extrémní chladno, což v tomto období nebývá běžné.

Včelaři ale upozorňují, že odvozovat z toho, kolik bude medu, nelze. „Byly roky, kdy přišel suchý červen a najednou v červenci bylo medu, že jsme pomalu nevěděli, co s ním,“ vzpomínal Josef Šefčík.

V každém případě však podle něj bude mít počasí dopad na květové medy. Očekává, že jich nejspíš bude málo, protože je málo i dospělých včel.

„Dá se říct, že co se týče rozvoje včel a snůšky, to znamená medu, tak jsme pod průměrem minulých let,“ zhodnotil Stark. Navíc upozornil, že řada stromů již odkvetla a včely toho nedokázaly využít. „Je to na počasí, nelze to ovlivnit. Počasí je jedním ze základních atributů toho, aby sezona byla co se týče výnosu medu ideální. A zatím to ideální vůbec není,“ řekl loketský předseda včelařů.

Také on ale potvrzuje, že vše se může zvrátit během několika týdnů. Na Karlovarsku nicméně již odkvetly peckoviny, tedy třešně, švestky, slívy a hrušky. Podle předsedy karlovarských včelařů Jiřího Kolomazníka ale teprve začnou kvést jabloně. „Ty jsou pro včely hlavní snůška. Myslím si, že to bude dobré, protože se má začít oteplovat. Pokud bude alespoň čtrnáct stupňů, včely vyletí a stromy opylují,“ řekl.

Osiřelých květů si všímají také zahrádkáři. Že počasí včelám nepřeje, pozoruje Bobina Bařtipánová, členka Klubu skalničkářů Erika Nejdek. „Včely nelítají, je zima. K tomu se přidávají každou chvilku mrazy, takže ovocnáři jsou na tom letos špatně, vinaři také. Dá se předpokládat, že úroda bude mizerná,“ uvedla.

O něco optimističtější je Vladimír Tůma, ředitel Agrokombinátu Dolní Žandov. Jde o společnost, která hospodaří na zhruba čtyřech tisících hektarů půdy v kraji.

„Myslím, že ještě je čas. Alespoň u nás, v našich podmínkách na Chebsku, začínají kvést řepky. Jestli se během týdne oteplí, tak si myslím, že žádný dopad to mít nebude,“ řekl. Podle Jiřího Kolomazníka je právě řepka tím, co by mohlo jarní snůšku ještě zachránit. Ta letní začne zhruba v půli června.