Počtem včelstev to není, ten je v kraji stabilní. Přesvědčivě si to vysvětlit proto neumí ani Český svaz včelařů.

„Nevím. Snad že byla dobrá sezona na akátový a lipový med, i když zase vlivem sucha nebyl téměř med medovicový (laicky zvaný lesní med – pozn. red.),“ zamyslela se jeho předsedkyně Jarmila Machová.

Podle včelaře Bronislava Cagáška z Heršpic na Vyškovsku mohlo sehrát roli i velmi teplé jaro bez mrazíků.

„Nezmrzly žádné stromy, respektive jejich květy. Již při tvorbě oddělků a chovu matek bylo vidět, že včely nosí velké množství nektaru. Hlavně z ovocných stromů, akát pouštěl sladký a voňavý nektar a i lípa ho dala dost,“ souhlasí.

Opět se ukazuje, že co včelař, to jiná „úroda“, a tak někteří loňskou snůšku hodnotí průměrně. Záleží, co v okolí jejich úlu roste. Na tom, že se po pár letech dočkali slušné snůšky z akátu a lípa mnohde zamedovala rekordně, se ale včelaři oslovení redakcí shodují.

„Jih Moravy, to jsou především snůšky z řepky, akátu, lípy a slunečnice. Na produkci medu ze smrkové medovice nejsme v kraji tak závislí, takže kůrovcová kalamita naše včelstva tolik nepoznamenala jako v ostatních částech republiky,“ vysvětluje předseda Okresní organizace Českého svazu včelařů Znojmo František Texl. Včelaří ve Vranově nad Dyjí a loňský rok považuje za průměrný.

Někteří si ve výkazech vymýšlejí

Jiní více než ve skladbě rostlin vidí roli v průběhu počasí, které se napříč územím republiky liší.

„To, kromě úhynů či zdravotních problémů včelstev, bývá spolu s dobře zvoleným stanovištěm hlavním kritériem pro solidní medný výnos,“ tvrdí Dušan Davídek z Včelařství Tasovice na Znojemsku. Nelze opomenout, že údaje o množství medu poskytují svazu samotní včelaři.

„Někteří uvedou zlomek skutečně vytočeného množství, jiní naopak podle rybářského vzoru – čím větší ryba, tím lepší rybář – jsou papírově schopni vytočit z pěti včelstev půl tuny medu,“ dodává.

Že by tím ti, co uvádějí menší výnos, usilovali o dotace, se ale tvrdit nedá – na zhruba sto tisíc včelstev nebylo zažádáno o dotaci.

A co se v úlech děje letos? Každý včelař by už měl mít zkontrolovaná včelstva – jestli přezimovala a jaké mají zásoby. A ani tady není u dvou sousedů situace stejná. Většina včelařů je spokojená, někteří přišli během zimy o deset dvacet procent včelstev, ojediněle hlásí poloviční úhyn.

„Celkově se zdá být stav včelstev velmi dobrý, ale v některých oblastech i na jižní Moravě došlo přes zimu k hromadným úhynům,“ souhlasí Bronislav Gruna včelařící v Petrovicích u Moravského Krumlova.

Teď v předjaří bývá velké množství takzvaných úhynů na hlad. Díky kontrole se dá ale včelstvo dokrmit a tím i zachránit. Přítomnost plodu, ve všech stadiích, je pak spolehlivým ukazatelem, že mezi včelami se pohybuje živá kladoucí matka, což je hlavní předpoklad úspěšného jarního rozvoje včelstva.

Aktuálně využívají včely každého dne, kdy jim teploty nad deset stupňů dovolí opustit úl.

„Nosí především vodu a pyl, ‚suroviny‘ pro kvalitní výživu plodu. Během měsíce včelstva početně doslova nakynou a budou připravena využít nabídku jarní přírody. S každodenními výkyvy teplot se včelstvo umí poprat. Víc mu vadí nadměrné vlhko v úlu a vítr na nevhodném stanovišti,“ popisuje Texl.

Jaká bude sezona? To vědí jen včely, a ty neřeknou

Podle nadšených zpráv, které si včelaři mezi sebou předávají, už snad všude včely nosí pyl, aktuálně zejména z jívy, lísky a olše.

„Včely měly prolety již od poloviny února a nosily první pyl ze sněženek. Poslední neděli bylo krásné počasí a všiml jsem si, jak v lomu na Hádech včely začínají nosit pyl z dřínu obecného,“ líčí Alexandr Ušák včelařící v Letovicích na Blanensku a v Senticích u Tišnova.

Jaká tedy bude letošní včelařská sezona a padne zase rekord? Na to si žádný včelař zatím odpovědět netroufá.

„To je vždy z pohledu včelaře velká loterie. Včely jsou tu miliony let a nejspíš vědí, jaké bude jaro, léto, jenže nepoví. A v tom je právě krása včelařství,“ říká Texl.

A tak se dívají jen krůček před sebe. Například pokud přijdou jarní mrazíky, uškodí to násadě květů akátu. Podle včelaře Gruny jsou akátové pupeny nejcitlivější v době květu meruněk, což se dá očekávat už v příštím týdnu. Stává se, že akáty v některých letech úplně zmrznou, a to pak nebývá žádný akátový med.

Trendem poslední doby jsou u některých zahrádkářů a zemědělců i čmeláci. Ti sice oproti včelám nedělají med, ale fungují jako výborní opylovači. Není třeba se o ně přehnaně starat, létají za každého počasí a netrpí tak často nemocemi.

Jediná laboratoř, kde chovají české čmeláky, je v Troubsku na Brněnsku. Poptávka je ale extrémní, a tak je skoro pořád vyprodáno. Velkým problémem pak je, že lidé houfně chytají chráněné čmeláčí královny.