Vápenec se u Vitošova dobývá už od 19. století. Bohaté ložisko, jež vydává stovky tisíc tun užitečné horniny ročně, se však blíží hranici, za kterou už nebude možné těžit za současných podmínek.
Tou hranici je úroveň hladiny podzemní vody. Vedení Vápenky Vitošov proto začíná pracovat na tom, aby mohlo v budoucnu jít s těžbou v lomu ještě níže, kde leží zásoby na dalších několik desetiletí.
Podnik však hned narazil na ostrý nesouhlas okolních obcí, které se obávají, že další prohlubování lomu zasáhne jejich zdroje pitné vody.
„Je to vápencové ložisko lokalizované v určitém prostoru, na které navazuje štěrkové podloží se zdroji pitné vody. Nikdo nezaručí, že se tam voda z našich zdrojů v okolí nebude tlačit,“ vysvětluje obavy starosta Hrabové Jiří Linhart.
Podle něj je vydatnost vrtů zhruba sto litrů za sekundu. „Pokud se voda při těžbě bude ve větším objemu tlačit do lomu, budeme mít problém,“ popisuje.
„Budeme žádat podrobné posouzení vlivů na životní prostředí. Je potřeba detailně prověřit, zda je ložisko opravdu tak těsné, že to zdroje vody neohrozí,“ přidává se starosta Dubicka Václav Hampl. Obavy mají také další vesnice – Lukavice, Bohuslavice nebo Zvole.
Zásoby vápence na desetiletí
Vápenec se v současnosti ve Vitošově těží výhradně nad úrovní hladiny podzemní vody. Nejníže nyní vápenka může při dobývání horniny v lomu dosáhnout do 275 metrů nad mořem.
Firma by však chtěla mít možnost postupně těžit až o zhruba devadesát metrů níže, konkrétně do 184 metrů nad mořem. Z takzvaného stěnového lomu by se tak stal lom jámový a podle těžařů jim umožní zachovat produkci lomu kolem 900 tisíc tun ročně na dalších nejméně třicet let.
Jenže už pod nepříliš vzdálenou úrovní 267 metrů nad mořem se nachází hladina podzemní vody. Vápenka však tvrdí, že prohloubení dobývacího prostoru zdroje vody nijak neovlivní.
„Z hydrogeologických podkladů zpracovaných na základě výpočtového modelu je zřejmé, že zahloubení těžby na plánovanou úroveň nepřinese ohrožení hladiny podzemních vod v okolí,“ uvádějí zástupci firmy v takzvaném oznámení o rozšíření dobývacího prostoru a pokračování těžby v lomu Vitošov zaslaném na ministerstvo životního prostředí.
„Ložisko je proti průsakům vody v okolí dostatečně těsné. Kdybychom to nevěděli, tak do toho ani nejdeme,“ ujišťuje jednatel Vápenky Vitošov Petr Hrbek. S průsakem, a tedy i nezbytným odčerpáváním vody firma přesto počítá, podle těžařů však nepřesáhne 22 sekundových litrů.
Tomu ovšem obce nevěří. „Kdo zaručí, že průsaky nebudou mnohem větší?“ ptá se starosta Linhart.
Nevyhnutelná EIA
Ministerstvo životního prostředí zatím uskutečnilo takzvané zjišťovací řízení. A došlo k závěru, že plán na rozšíření těžby „pod zem“ může mít významný vliv na životní prostředí, takže pro jeho schválení bude Vápenka potřebovat posouzení vlivů na životní prostředí EIA.
„K posouzení podle zákona o EIA bude investor muset zpracovat dokumentaci se zaměřením na možné ovlivnění kvality a kvantity podzemních vod. Stanovisko EIA bude závazným podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních, zejména pro případné stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti,“ potvrzuje mluvčí resortu Dominika Pospíšilová.
Současně zdůrazňuje, že ani případné kladné stanovisko EIA ještě neznamená jistou cestu k těžbě.
I případné povolení hlubší těžby by však podle zdroje MF DNES, který má o celém procesu detailní informace, téměř jistě obsahovalo podmínku, podle níž by musela firma souběžně s postupným prohlubováním lomu pravidelně sledovat, analyzovat a dokládat dopady těžby na stav podzemní vody v okolí – a při prvním náznaku zhoršení situace okamžitě reagovat a těžbu zastavit.
