V Novém Jičíně vítaly wehrmacht slavobrány. Zábor zachytily barevné snímky

  19:10
Přesně osmdesát let uplynulo od okamžiku, kdy do většinově německého Nového Jičína přijel na základě mnichovského diktátu wehrmacht. Mnoho obyvatel to tehdy vnímalo jako naplnění jejich přání připojit město k Německu.

Vítáme vojáky práce a míru! Tak zní nápis na jedné ze tří slavobrán na cestě, po které v Novém Jičíně přijížděl wehrmacht. | foto: Archiv Muzea Novojičínska

Muzeum Novojičínska vlastní unikátní fotografie zachycující tento dějinný okamžik. Jde možná o jediné barevné snímky z obsazení Sudet. Fotografie ukazují Nový Jičín, v té době spíše Neutitschein, vyzdobený prapory s hákovými kříži. Vojsko vítaly špalíry nadšených obyvatel v čele se starostou Ernstem Schollichem.

Kdo je autorem cenných snímků, muzeum netuší. „To se bohužel nepodařilo zjistit. Ale společně s dalšími, už černobílými fotografiemi velmi dobře zobrazují tehdejší atmosféru ve městě,“ uvedl Radek Polách z Muzea Novojičínska.

Díky nim se podařilo vyvrátit i jednu novojičínskou legendu, a to, že starosta Schollich vítal vojska oblečen do vězeňského stejnokroje jako symbol osvobození z československého vězení. „Na fotografiích však německé důstojníky na hranici Nového Jičína vítá v obleku,“ podotkl Polách.

Někteří Češi si najednou vzpomněli na německé předky, líčil rodák

Pro občany Nového Jičína to je zvláštní pohled. Čtyřicet let socialismu se snažilo toto období vymazat z dějin města, zveřejnění fotografie města vyzdobeného prapory s hákovými kříži bylo nemyslitelné.

Pro české obyvatelstvo bylo pondělí 10. října 1938 dnem hrůzy. „Zatímco při sčítání lidu v roce 1930 žilo ve zhruba čtrnáctitisícovém Novém Jičíně 4 236 občanů české národnosti, po Mnichovu jich ve městě zůstalo jen devět stovek,“ poznamenal Jan Číp z Muzea Novojičínska.

Několik desítek lidí bylo hned zatčeno a vyšetřováno, ještě horší osud čekal židovské obyvatelstvo. Kdo včas neutekl, skončil v koncentračním táboře.

Na tento den v minulosti vzpomínal i Max Mannheimer, tehdy osmnáctiletý.

„V městečku bylo všechno vzhůru nohama. Všude visí vlajky s hákovými kříži a transparenty. Německé jednotky vstupují do Nového Jičína. Obyvatelstvo nadšeně jásá. Ne, to není pravý výraz, lidé až řvou Sieg Heil. Ve všech výlohách visí Hitlerovy portréty se slovy díků. Jedna paní z naší Mlýnské ulice (dnes Hoblíkova) vyměnila Mariánský obrázek za Hitlerovu podobiznu. Někteří Češi si najednou vzpomněli na německé předky a rázem se z nich stali nacionální socialisté...,“ líčil někdejší židovský novojičínský občan, který se svými blízkými a příbuznými později skončil v Osvětimi. Z rozvětvené rodiny přežil jen on a bratr.

Sudetští Němci: místo trýzněných chudáků bohatí měšťané

Nový Jičín byl připojen k Říši. Překvapení však čekalo i příchozí Němce. Bylo jim totiž vštěpováno, jak zle se jejich krajanům v Sudetech daří.

Mobilizace a Mnichov 1938

„Proto se hodně divili, když viděli, že město řídili Němci a vede se jim lépe než lidem v Německu,“ dodal historik Číp.

Vlivem podhodnocené koruny vůči říšské marce Němci vykoupili novojičínské obchody.

„Nový Jičín bylo v té době bohaté město, což bylo pro tyto Němce opravdu velkým překvapením. To nečekali,“ dodal Polách.

Radost brzy přešla i novojičínské Němce, zvláště po vypuknutí války a nuceném narukování novojičínských mužů právě do wehrmachtu. „Mnoho z nich se už nevrátilo, ostatně i syn starosty Schollicha zahynul u Stalingradu,“ zakončil Polách. 

Autor: