„Projekt nazvaný gliňočské tůně má tři hlavní cíle. Při velkých přívalových deštích, případně povodních by lokalita měla po úpravách zadržet větší množství vody než dříve. Zároveň v areálu vytvoříme vhodnější podmínky pro chráněné živočichy, a to některé obojživelníky a brouky. A nakonec bude sloužit i lidem k procházkám a pozorování zvířat. Pro návštěvníky tam vyroste drobný mobiliář blízký přírodě, a to informační tabule, menší dřevěný altán, odpočívadla i stojany pro kola,“ uvedl místostarosta Bohumína Lumír Macura.
Regenerace se nedotkne dvou největších stávajících vodních ploch. Zaměří se na čtyři menší tůňky, které jsou zanesené. Projekt počítá s odtěžením jejich sedimentů o objemu asi jednoho tisíce kubíků. Zároveň v Gliňoči vzniknou čtyři zcela nové tůňky o rozloze 2.200 metrů čtverečních. Část z nich bude prosluněná, aby mohla sloužit živočichům k rozmnožování. Nové vodní plochy budou zároveň průtočné se schopností zadržet při větších deštích dalších až tisíc kubíků vody.
„Toto opatření sice nedokáže případnou povodeň zcela zastavit, ale bude umět zpomalit průtok i odtok vody,“ dodal Macura.
Součástí ekologického projektu je i kácení neperspektivních stromů, padnout by jich měla asi stovka. Dřevní hmota se však prodávat nebude, zůstane v areálu a využije se pro vybudování úkrytů pro zvláště chráněné druhy živočichů. Pro ně zde vzniknou broukoviště a plazoviště, nebude chybět ani hadník a zimoviště pro obojživelníky.
Proměna Gliňoče by měla trvat přibližně dva roky. Kácení, těžbu usazenin ze dna tůněk i hloubení nových vodních ploch lze spustit pouze v období vegetačního klidu.
„Pokud se nám podaří najít zhotovitele, počasí bude příznivé a bude mrznout, pustíme se do realizace už teď. V opačném případě budeme muset práce v podmáčených místech odložit kvůli vegetačnímu klidu až na podzim,“ upřesnil Lumír Macura.
Po revitalizaci areálu místní lidé volali už několik let. Město se do ní mohlo pustit o dva roky dříve, kdy na ni mělo možnost získat i dotaci. Bohužel plány městu dočasně zhatily námitky „ekologického“ spolku Orlovák, jehož předseda Radim Lapšanský je momentálně ve vazbě kvůli obvinění za přijetí úplatku a pokus o vydírání pod záminkou ochrany přírody.
„Projekt je ekologický a blízký přírodě. Charakter lokality se nezmění, naopak bude plně podporovat současný stav a vzácné živočichy. Proto pro nás bylo naprosto nepochopitelné, že spolek Orlovák naše záměry všemi možnými způsoby brzdil,“ uzavřel bohumínský místostarosta Lumír Macura.