Už řadu let se různé občanské iniciativy a petice odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. Nepřináší podle nich ani žádné energetické úspory, což bylo původním záměrem zavedení letního času.

V mnoha zemích světa se v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii (kromě Íránu), Africe a ve většině států Jižní Ameriky (kromě části Brazílie, Chile a Paraguaye) neplatí. Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2014 v Rusku. V Evropě, kromě Ruska, letní čas neplatí ještě v Bělorusku, na Islandu a na Špicberkách.

V českých zemích byl ještě v rámci Rakouska-Uherska zaveden poprvé letní čas 30. dubna 1916 a platil do 1. října. K tomuto datu, tedy v průběhu první světové války, zavedlo tehdy letní čas i Německo, kde skončil v roce 1918, v Rakousku to bylo o dva roky později. Z dalších zemí se letní čas na zkoušku zavedl také ve Švédsku, a to od 15. května do 30. září 1916.

Znovu zaveden byl letní čas v Československu v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942, dále pak v letních měsících v letech 1943 až 1949. Na přelomu roku 1946 byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o hodinu dozadu.

Potřetí si Češi a Slováci začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za energetické krize. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je pak letní čas o jeden měsíc delší, trvá tedy sedm měsíců, a to do posledního víkendu v říjnu. Tím je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.

Evropská komise navrhla letos v září Evropskému parlamentu zrušení směrnice z roku 2001 o střídání zimního a letního času. Vycházela přitom z výsledku celoevropské ankety, do které se zapojilo 4,6 milionu Evropanů a 84 procent z nich se vyslovilo pro zrušení. Členské státy by se tam měly samy rozhodnout, jestli se jejich občané budou řídit letním nebo zimním časem.

Každá unijní země by pak do dubna 2019 podle návrhu oznámila, zda u sebe zamýšlí zavést trvalý letní nebo zimní čas. Poslední povinná změna ze zimního na letní čas by proběhla v neděli 31. března 2019. Členské státy, které by poté chtěly trvale přejít na zimní čas, to budou moci udělat při poslední změně letního času na zimní, tedy v neděli 27. října 2019. Po tomto termínu už nebudou žádné další sezónní změny času možné.

Pro dodržení výše uvedeného plánu je třeba, aby europarlament a státy návrh komise odsouhlasily do března 2019.