Tuto výjimku umožňuje resortu speciální paragraf zákona o státním občanství. Žadatel musí prokázat, že udělení státního občanství České republiky jeho osobě by bylo významným přínosem z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního, sportovního, slouží k plnění mezinárodních závazků České republiky nebo účelům humanitárním nebo je v jiném státním zájmu.

Aby se zájemci vyhnuli standardnímu a zdlouhavému procesu, na jehož konci čeká cizince žádající o české občanství test z češtiny nebo českých reálií, musí se za ně zaručit některé ministerstvo, úřad, vysoká škola nebo jiná významná instituce.

V případě, že resort vnitra společenský význam uzná, občanství jim mimořádně udělí. Žadatelé musí současně žít v Česku a být trestně bezúhonní.

V loňském roce si šest prominentních občanství rozdělili napůl sportovci s vědeckými a sociálními pracovníky.

Mezi úspěšnými žadateli je talentovaná šestnáctiletá závodní plavkyně Daryna Nabojčenko z Ústecké akademie plaveckých sportů, členka reprezentačního curlingového týmu Ežen Kolčevská a jachtařka Dominika Vaďurová původem ze Slovenska, která se nyní, již jako Češka, připravuje na jachtařské mistrovství světa 2019, odkud by se mohla kvalifikovat na letní OH v Tokiu v roce 2020.

Zatímco v oblasti sportu se jednalo pouze o ženy, za zásluhy o vědu a pedagogiku získali občanství naopak jen muži. Občanem Česka se stal oční lékař Rus Alexandr Stěpanov, jenž dlouhodobě působí ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a přednáší na Karlově univerzitě. Za vědeckou činnost v oblasti zubního lékařství udělilo ministerstvo vnitra občanství zubnímu lékaři Baselu Asarovi, původem ze Sýrie, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Občanství dostal i někdejší předseda představenstva zdravotnické společnosti AGEL a manažer roku 2016 v oblasti zdravotnictví Ján Dudra.

V minulosti vzbudilo v některých případech udělování prominentních občanství kontroverze. Jednalo se například o udělení českého občanství za vědeckou činnost, které v roce 2017 získal Rus Kyrill Kulakovský. Stejným způsobem dosáhl na český pas jeho otec Alexandr. Tehdy se za ně přimluvilo Centrum pro výzkum energetického využití litosféry. Později se ale ukázalo, že v Akademii věd ani jednoho z nich neznají, navíc odborníci před jmenovaným centrem varovali. V Liberci pak rozhodli o zrušení centra díky jeho nečinnosti.