V Česku se začíná dařit vínům z jižní Evropy

  5:37
Stále teplejší podnebí, zvláště na jihu Moravy, vede k tomu, že jednotlivé odrůdy nedozrávají postupně, ale najednou. Vinaři proto mají problém nechávat na vinicích vybrané hrozny například pro vína typu pozdní sběr nebo ledová vína, protože hrozny přezrávají. Hrozí, že i suchá vína budou mít víc zbytkového cukru a více alkoholu.
Hrozen vína

(ilustrační snímek) | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Oteplování v posledních letech má vliv i na skladbu odrůd. Před patnácti lety nikoho ani nenapadlo, že by tady pěstoval odrůdu Merlot, která je typická pro jižní regiony Evropy. To bylo na Znojemsku nemyslitelné. Dnes je to odrůda, která se sem hodí a také se už pěstuje. Merlot je do budoucna pro tento region ideální odrůdou.

Vinařství ve velkém vznikají na severu Evropy

  • Mezi vinařské velmoci se možná zařadí Velká Británie. Vinařské ambice mají i takové státy, jako je Švédsko nebo Belgie.
  • V jižních hrabstvích Anglie vyrostlo za posledních třicet let více než 600 nových vinic. Britové se soustředí především na výrobu vlastního sektu.
  • O dva týdny dříve sklízejí kvůli vedrům úrodu hroznů také Francouzi. Letošní vína z oblasti Champagne budou mít vyšší obsah alkoholu než v uplynulých sezonách.
  • Do alsaských vín se přidává stále méně cukru. Hrozny tu mají kvůli vyšším teplotám dostatek toho vlastního.
  • V Německu se pěstuje vinná réva v oblastech, kde se dříve vůbec neobjevovala. Mezi vinaře se už zařadili i Dánové.
Autor: