Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti provedlo v loňském roce a v roce 2012 studie o kouření a pití alkoholu, do kterých se zapojilo několik tisíc lidí. Podle šéfa střediska Viktora Mravčíka studie ukázaly, že kuřáků i těch, co pijí každý den alkohol, přibývá. U kuřáků podle něj nejde o nejmladší věkové skupiny, ale o lidi ve středním věku. U alkoholu je to napříč věkem. Za růstem uživatelů tabáku a alkoholu vidí velkou dostupnost tabákových výrobků a alkoholických nápojů.
O kouření a jeho dopadech včera jednala i rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Ročně jde o desítky tisíc umírajících v důsledku kouření a pití alkoholu. Při sečtení je to téměř 30 tisíc zemřelých.
Denně si cigaretu zapálí 27 procent lidí, jde o zhruba každého třetího muže a každou pátou ženu. Při přepočtu je to kolem 2,4 milionu osob. Více než krabičku denně zvládne téměř třetina kuřáků a kuřaček. Do půl hodiny po probuzení si zapálí dvě třetiny kuřáků a kuřaček, do deseti minut pak pětina.
Podle Moravčíka je v Česku problematická dostupnost méně rizikových alternativ k nikotinu a nedostatečná je také informovanost. Zatímco jsou cigarety všude, i když jde o nejrizikovější forma užívání nikotinu, tak například orální tabák Snus je v EU zakázán. U elektronických cigaret a dalších nových produktů jsou rizika popisována natolik, že je lidé vnímají zkresleně. Často se podle Moravčíka setkáváme s tím, že kuřák řekne, že elektronickou cigaretu zkoušel, ale že škodí stejně jako klasická. „Měla by se zvýšit osvěta, aby závislí případně přešli od klasických cigaret k méně rizikovým.“
Téměř pětina dotázaných měla v loňském roce zkušenost s elektronickou cigaretou, šlo o 23 procent mužů a 16 procent žen. V roce 2016 ji používal každý dvanáctý respondent. Elektronickou cigaretu si nejčastěji pořídili mladí do 24 let, zkušenost s ní měli tři z deseti v této věkové skupině.
Alkohol pilo v posledním měsíci 71 procent dotázaných, a to čtyři pětiny mužů a tři pětiny žen. Pět a více sklenic naráz alespoň jednou týdně vypilo 13 procent lidí, a to každý pátý muž a každá patnáctá žena. Nadměrné dávky si denně dávala dvě procenta mužů a půl procenta žen. Denně popíjí desetina osob mezi 55 a 64 lety. To znamená, že nadměrně denně pije kolem 100 tisíc lidí. Každý den si alkohol dá 600 tisíc Čechů a Češek. Problémy s pitím by mohlo mít 1,6 milionu dospělých, velké riziko závislosti je u 900 tisíc osob.
Podle registru úmrtí v loňském roce zemřelo na předávkování alkoholem 415 lidí, předloni to bylo 342 a v roce 2014 šlo o 322 lidí. Speciální registr soudního lékařství loni zaznamenal 788 úmrtí kvůli alkoholu - 148 lidí zabil přímo alkohol a u 640 ke smrti přispěl.
Co se týče užívání nelegálních drog, je v Česku podle zprávy stabilní, počty uživatelů případně mírně klesají. Na protidrogovou politiku vydal stát a samosprávy v roce 2016 celkem 1,54 miliardy korun. O rok dříve to bylo 1,44 miliardy. Ze zdravotního pojištění putovalo v roce 2015 do léčby 1,71 miliardy, z toho 1,15 miliardy na léčení závislosti na alkoholu. O rok dříve činily výdaje pojišťoven 1,58 miliardy korun.
