Svůj pamětní dres s červeným M na prsou a s číslem 90 na zádech si už před plným stadionem nepřevezme. „Před třemi týdny jsme se domlouvali, kdy bychom mu k narozeninám předali dres. Bohužel už to nezvládneme,“ řekl generální manažer Motoru Stanislav Bednařík.
František Vacovský, který byl před čtyřmi roky uveden do Síně slávy českého hokeje, začínal s hokejem v rodném Písku a byl prvním hráčem, který natrvalo přešel do Českých Budějovic. Psal se rok 1946, v té době vyrostl v krajském městě stadion s umělou ledovou plochou. Vacovský se stal stálicí klubu Stadion v nejvyšší soutěži.
František VacovskýBývalý hokejový obránce se narodil 13. května 1926 v Písku. Odtud zamířil do Českých Budějovic do tehdejšího Stadionu. První zápas v nejvyšší soutěži odehrál 22. prosince 1946 proti Podolí (5:6). Za 13 sezon v nejvyšší soutěži dal 32 gólů. V roce 1949 slavil s národním týmem zlato na mistrovství světa ve Švédsku. Vacovský patřil i do týmu, který v roce 1951 vybojoval jediný mistrovský titul v historii budějovického klubu. |
„Když jsem přišel z Písku do Budějovic, byl jsem pro místní lidi venkovan,“ vyprávěl v rozhovoru pro MF DNES v roce 2014. „Pak jsem přijel do Prahy a byl jsem venkovan z Budějovic,“ usmál se.
„Po porážkách nám fandové říkali, ať chodíme kanálama. Jenže pak se druhý den hrálo a stadion byl zase plný. Lidi mají hokej pořád rádi,“ vzpomínal.
Pak Vacovský dostal šanci i v reprezentaci. „Přišel v sezoně 1948-49 do týmu, který na konci sezony získal památnou zlatou medaili na mistrovství světa ve Švédsku. Tehdy Čechoslováci poprvé porazili Kanaďany a cestou vlakem domů zažili tolik ovací jako málokdo,“ popisuje hokejový historik a mluvčí Motoru Tomáš Kučera.
O dva roky později obránce, kterému se také díky italskému fotbalistovi Raimundu Orsimu přezdívalo Orsi, slavil jediný titul mistra ligy pro českobudějovický klub.
„Oba jsme se v jedné kabině potkali při výměně generací. František skončil s kariérou a pomalu se zapojoval do klubové činnosti a já jsem přišel z vojny a premiéru na jihočeském ledě jsem měl teprve před sebou. Orsi dlouhá léta patřil do slavojácké rodiny,“ zavzpomínal na Vacovského budějovický obránce a pozdější sportovní novinář Petr Turek.
Po 13 letech v nejvyšší soutěži Vacovský, kterému pod stropem Budvar arény i píseckého stadionu visí pamětní dres, ukončil svou úspěšnou kariéru a přesunul se na lavičku jako trenér. Jeho největším úspěchem byl zisk mistrovského titulu s českobudějovickými dorostenci v sezoně 1963-64.
„Je to pro mě docela rána, Franta byl pořád aktivní. Pamatuji si, když jsme vyhráli mistrovství světa, tak mě potkal a dobíral si mě, že jsme stejně neporazili Kanaďany a že to nemá takovou váhu. Pořád šprýmoval. Je mi to líto, budeme na něj vzpomínat,“ uvedl dvojnásobný mistr světa a trojnásobný vítěz Stanley Cupu Jaroslav Pouzar.
S Františkem Vacovským se lidé naposledy rozloučí v úterý v 15 hodin v budějovickém krematoriu.
