Vodohospodáři se s ochránci přírody dohodli už před rokem. Podle informací redakce MF DNES už bylo na spadnutí podání podnětu pro nečinnost, avšak stavební úřad v Dobrušce se nakonec se vším vypořádal a vydal územní rozhodnutí, proti kterému ještě existuje možnost odvolání. 

Očekává se, že ho podají někteří vlastníci půdy, avšak určitě to prý již nebude nikdo z řad ochránců přírody.

Povodně na Dědině 10 fotografií

„Nevidím důvod, proč by se někdo z nás odvolával. Navrhovanou podobu suchého poldru jsme akceptovali jako společenský kompromis. Řadu let jsme se pokoušeli přimět Povodí Labe, aby se předělalo výpustní zařízení a bylo tak migračně průchodné pro ryby a zároveň co nejšetrnější k životnímu prostředí. Povodí Labe se tomu sice dlouho bránilo, ale nakonec se to i díky personálním změnám podařilo. Každopádně se dalo ušetřit tak 10 let příprav a dohadů. Tehdy však nebyli na Povodí lidé, kteří by byli ochotni jednat o kompromisu,“ říká krajský zastupitel, krajinný ekolog Martin Hanousek.

„Zohlednili jsme doporučení a upravili technické řešení tak, aby odpovídalo připomínkám. Inspirovali jsme se u bavorských kolegů u poldrů Gorisried a Dirlewang,“ upozorňuje investiční ředitel Povodí Labe Petr Martínek.

Nadšení naopak krotí například Zdeněk Krafka. Starosta Pohoří si sice může oddechnout, že poldr pomůže při přívalových deštích, avšak nebude řešit opačný problém, tedy sucho. 

„Územní rozhodnutí na suchý poldr opravdu nevnímám jako vítězství. Tím by byla plnohodnotná nádrž, která by pomáhala v období sucha. Je mi z toho smutno, navíc nejsou zahájeny výkupy pozemků, takže můžeme počítat s dalším prodlením. To opravdu nikdo nemůže bouchnout pěstí do stolu a prosadit řešení, které bude řešit povodně a současně i potřebu zadržovat vodu? Vzpomeňte si, až to v době nouze opravdu bude potřeba,“ varuje starosta Pohoří.

Nejdříve však bude nutné překonat záležitost, která trápí dlouhou řadu jiných staveb: výkupy půdy. Kvůli poldru je potřeba získat 96 pozemků o výměře 97 tisíc metrů čtverečných, u dalších 187 pozemků bude nutné uzavřít smlouvy o zřízení věcného břemene kvůli rozlivu. 

Stavět se začne za dva roky

„Naší snahou bude získat vlastnická či jiná práva k dotčeným pozemkům co nejdříve, ale připouštíme, že v některých případech může být majetkoprávní vypořádání ovlivněno individuálními nesouhlasy vlastníků pozemků, případně komplikacemi v dohledání vlastníků,“ konstatuje mluvčí Povodí Labe Hana Bendová. 

Na druhou stranu se podle Mariána Šebesty, generálního ředitele Povodí Labe, pro vlastníky půdy připravují zajímavé ceny. 

„Rozhodli jsme se, že se s majiteli budeme vypořádávat až poté, co nabude právní moci územní rozhodnutí, kdy se pozemky stanou stavebními s vyšší cenou. Se všemi vlastníky jsme to již projednávali a řekl bych, že velká většina s tím předběžně souhlasila. I tak ale předpokládám, že tam budou dva tři pozemky, které budeme muset vyvlastnit,“ uvádí Šebesta.

Stavbu suchého poldru lze podle Povodí Labe zahájit asi dva roky po nabytí právní moci územního rozhodnutí, nejdříve tedy ve druhé polovině roku 2020. 

„Předpokládáme, že samotná výstavba potrvá asi tak tři roky,“ uvádí Bendová.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Hanousek se dokonce domnívá, že mělčanský poldr bude lepší než učebnicový příklad v Bavorsku: „Na ČVUT existuje model, na kterém si ověřili, že to bude fungovat. Umím si představit ochranářsky ještě účinnější řešení, ale podle mě v celé republice není nic lepšího. Myslím si, že tu vznikne stavba, na které se projektanti budou učit a jež se může stát ukázkovým řešením citlivým k přírodě.“

Již od roku 2001 se v Mělčanech připravovala nádrž, postupně se však přišlo na to, že vhodnější bude stavba suchého poldru. Ten bude údajně schopen zachytit přes tři miliony kubíků vody, zatopená plocha má při maximální kapacitě zabrat asi 55 hektarů.

Podle Hanouska by dalším logickým krokem po vybudování poldru měla být realizace přírodě blízkých opatření v povodí říčky Dědiny. Říčka a vodní ekosystém trpí regulací toku, který se zhusta změnil v betonové koryto. 

„To, že se navržená opatření nezapracovala do zásad územního rozvoje, považuji za fatální a hloupou chybu. Tato realizace nebude mít tak silný protipovodňový efekt, zato zvýší odolnost proti suchu,“ dodává Hanousek.