Obvykle na něj potřebují dva až šest let příprav. Obce ani města se bez územního plánu neobejdou. Bez něj by lidé nevěděli, kde vzniknou plochy pro rodinné domy či odpočinek a setkávání lidí, kde budou sídlit firmy nebo kudy povedou nové silnice.

Práce na něm proto zabere spoustu času. „Náš dokument vznikal šest let, dvakrát jsme ho projednávali veřejně a připomínkovali ho občané i podnikatelé,“ konstatoval starosta Otrokovic Jaroslav Budek.

Materiál o několika stech stranách, který otrokovičtí zastupitelé schválili před několika dny, přinese změny například pro obyvatele části Baťov, kteří dosud nemohli kvůli platnému regulačnímu plánu dostavět nebo rekonstruovat dům.

Také umožní vydat územní rozhodnutí na modernizaci železniční tratě do Vizovic a řeší odstavování vozidel u průmyslových podniků nebo dokončení cyklostezky z Baťova až na kruhový objezd.

„Zahrádkáři zase chtěli mít pořádek ve vlastnictví a úředníci jim stále odpovídali, že to lze vyřídit až po schválení nového územního plánu,“ dodal místostarosta Jiří Veselý.

Nový dokument místo zapracování změn do původního

Většina obcí v regionu sice má starší územní plány, některé z nich ale vzhledem k časové náročnosti už teď připravují nové. Podle nového stavebního zákona totiž dokumenty schválené před rokem 2006 přestanou platit v roce 2022.

Už teď proto plány chystají v Kroměříži, Uherském Brodě, Hulíně, Loukově, Buchlovicích, Horní Bečvě nebo Kudlovicích.

„Chceme do něj zapracovat například trasu velkého obchvatu města, protože už k němu máme souhlas ředitelství silnic,“ naznačil uherskobrodský starosta Patrik Kunčar.

Některým městům by stačilo, kdyby do aktuálního plánu byly zaneseny změny. Těch by ale bylo tolik, že raději udělají úplně nový dokument.

„Pracujeme na tom už několik let a za tu dobu se nám naskládalo přes 80 požadavků od obyvatel i podnikatelů. Firmy se na nás obracejí a chtějí uvolnit pozemky pro průmysl, lidé by si zase chtěli postavit domky,“ upozornil kroměřížský starosta Jaroslav Němec.

Kroměříž proto začne hledat zhotovitele územního plánu, který by měl představy obyvatel do materiálu zapracovat. Podle Němce by se ale město nemělo příliš rozšiřovat do okolní zemědělské půdy.

Složitější je tvorba územního plánu v CHKO

Na Velehradě naopak budou plochy pro bydlení zmenšovat. Velkou lokalitu na okraji obce chtějí ponechat jako přírodní klidovou zónu.

„Už před dvěma lety jsme na ni vyhlásili stavební uzávěru, protože kdybychom ji zastavěli, hrozně by ji to změnilo. Chceme ji od toho uchránit, a naopak pro domy nabídnout volné plochy přímo v obci, třeba místo starých neobydlených domů, v prolukách a mezerách,“ vysvětlil tamější starosta Aleš Mergental.

O poznání složitější situaci mají města a obce, jež jsou součástí chráněných krajinných oblastí. Představy lidí totiž musejí v územních plánech skloubit s nároky a omezeními dalších institucí. Takto například vzniká plán v Horní Bečvě, která musela najít kompromis s CHKO Beskydy.

„Chtěli bychom zachovat charakter obce a zároveň dopřát místním lidem, aby si mohli na svém pozemku postavit dům. Také se chceme trochu odklonit od silnice první třídy, která obec rozděluje na dvě poloviny, a vytvořit společný veřejný prostor,“ doplnil starosta Rudolf Bernát.