Nyní již bývalý vedoucí střediska Petr Kořínek se však obhajuje, že zařízení bylo ještě v polovině roku ve výrazném plusu.
O překvapivém ukončení provozu známé boudy, která měla zarezervované pobyty na téměř celou zimní sezonu, jako první ve středu informovala MF DNES a iDNES.cz a po zveřejnění se na majitele především na diskusních fórech snesla velká kritika. Možná i ta ministerstvo donutila k poněkud podrobnějšímu vyjádření, kde rozvádí důvody.
„Po zjištění ztráty za třetí kvartál roku 2018 a po vleklých problémech způsobených bývalým vedením tohoto zařízení, a to nejen s dodáváním podkladů pro činnost zařízení, ale také s nerespektováním platných směrnic a nařízení organizace či s chybnou manipulací se skladovým hospodářstvím, jsme se jako správní hospodáři rozhodli zařízení uzavřít,“ sdělila mluvčí resortu Aneta Lednová.
Účetnictví ve třetím čtvrtletí loňského roku vykázalo podle ministerstva ztrátu téměř 772 tisíc korun a k provozování boudy s kapacitou 109 lůžek mělo jako vlastník celou řadu výhrad.
Loňský rok pak není ještě uzavřený a podle mluvčí se tak provozní ztráta může ještě prohloubit.
Obsazenost mezi lety 2016 a 2018 údajně nepřekročila padesátiprocentní hranici. Vlastník boudy také tvrdí, že se bývalé vedení dopustilo několika závažných manažerských chyb, náklady na provoz byly neúměrně vysoké a také že odcházel zkušený personál.
„Po jeho odchodu se od loňského července začaly objevovat další závažné problémy: nedodávání podkladů, nedodržování termínů, nedodržování zákona o finanční kontrole, zákona o účetnictví a zákona o DPH,“ jmenuje závady mluvčí. Na dotaz, zda stát zvažuje proti bývalému vedení boudy právní kroky, ministerstvo neodpovědělo.
Minus, nebo plus?
Bývalý vedoucí střediska Petr Kořínek naopak tvrdí, že bouda v loňském roce hospodařila ve výrazném plusu.
„Podle posledního výkazu zisku a ztrát, který mám, jsme za první pololetí loňského roku zhruba 830 tisíc korun v plusu. Výkaz za třetí čtvrtletí, se kterým ministerstvo operuje, jsem nikdy neviděl, přestože jsem o něj několikrát žádal. Nevím, jak zřizovatel k těmto číslům došel. Tuším tam něco, co není úplně v pořádku,“ říká Petr Kořínek, jenž na Richtrovky nastoupil ve druhé polovině roku 2016.
Připouští, že celková obsazenost mezi lety 2016 a 2018 mohla být poloviční, zároveň však argumentuje, že za jeho působení měla vytíženost rostoucí tendenci: „Je pravda, že v roce 2016, kdy jsme nastoupili, byla obsazenost nejnižší za poslední roky. Postupně se nám ji ale dařilo zvyšovat. Už loňská sezona byla rekordní a letošní měla být podle zamluvených a zaplacených rezervací ještě lepší.“
Nedodávání dokladů a nedodržování termínů, na které ministerstvo poukazuje, někdejší vedoucí Richtrových bud zdůvodňuje zaškolováním nového provozního.
„Učil se to za pochodu a samozřejmě měl různá zpoždění. Ty nejnutnější termíny však vždycky dodržel. Podařilo se mi získat provozního, který měl velké zkušenosti, a dohodli jsme se na spolupráci. Zřizovatel mi ale překvapivě odpověděl, že si nepřeje, abych na místě provozního prováděl změny.“
Odchod personálu Petr Kořínek vysvětluje přetížeností zaměstnanců a nemožností uzavírat pracovní smlouvy na delší dobu: „Úřad vydal pokyn, že můžeme uzavírat smlouvy pouze do konce roku 2018, nikoliv standardně na celou sezonu. Vinou toho jsme přišli o poměrně dost dobrých lidí, kteří u nás chtěli pracovat a kteří byli srdcaři. Místo toho jsme museli přijmout zaměstnance, kteří už tak kvalitní nebyli.“
Co bude s Richtrovými boudami dál a jak dlouho zůstanou zavřené, zatím není jasné. Ministerstvo školství prý nechce s rozhodnutím dlouho otálet. „O dalším osudu zařízení se rozhodne do konce ledna,“ potvrzuje mluvčí Aneta Lednová.
