„Naším cílem je vytvářet nové materiály, které nám umožní připravit, skladovat a využít obnovitelný ‚zelený vodík‘, tedy vodík, který získáme pouze štěpením vody pomocí slunce,“ popsala zjednodušeně záměr projektu docentka Přírodovědecké fakulty UJEP Zdeňka Kolská.

Kolská vysvětlila, že se jedná o využití moderních technologií na bázi tzv. plazmon-indukovaných procesů, které aktivují chemické reakce, při nichž rozpadem molekul vody (důsledkem ozáření malých elektricky vodivých nanostruktur) vznikne právě ekologický „zelený vodík“.

Do příštího roku totiž musí státy v EU zajistit z obnovitelných zdrojů dvacet procent v energetice a deset procent v dopravě.

Dalším důležitým krokem pro masovější využití zeleného vodíku je i jeho jednodušší skladování.

V rámci projektu vědci chtějí vyzkoušet plazmoniku i v palivových článcích. To by mohlo vést k nahrazení drahé platiny, která se v nich v současnosti využívá, i ke snížení pracovní teploty palivových článků.

Výsledky výzkumu si vědci už nechávají patentovat

Již v tuto chvíli mají výzkumníci zajímavé výsledky, které jsou součástí podávaných patentových přihlášek.

Tým z Ústeckého materiálového centra přírodovědecké fakulty je součástí projektu pražské Vysoké školy chemicko-technologické, plzeňské Západočeské univerzity a společnosti LISS.

Společný projekt finančně podpořený Technologickou agenturou České republiky začal loni a vědci by na něm měli pracovat ještě pět  let.

Podobných projektů, kdy se vědecké týmy zabývají otázkou přípravy a skladování vodíku, je ve světě několik. Zda však využívají stejné přístupy a technologie, jako zdejší vědci, členové týmu netuší.

„Řešíme zatím otázky základního výzkumu. Je zde ještě mnoho kroků, cest a cílů, jež jsou před námi. Opravdu uvidíme až v následujících letech, jak rychle se nám podaří postupovat, zda a jak rychle bude možné některé materiály připravovat ‚ve velkém‘ a výsledky využít v praxi,“ naznačila Kolská možnost uvedení získaných výsledků do běžného života.

Vodík může pomáhat i autonomní drony: