Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přibývá pádů z elektrokol, lidé podceňují rychlost i delší brzdnou dráhu

  11:00
Prodejci jásají, starší lidé jsou spokojeni, že ujedou trasy, které by jinak nezvládli. Horská služba a další záchranné složky to ale sledují s velkým znepokojením. Zatímco pro první dvě skupiny jsou elektrokola požehnáním, pro záchranáře v Libereckém kraji jsou spíš noční můrou.

Turisté stále častěji vyjíždějí do Jizerských hor i na elektrokolech. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Úrazů na elektrokolech totiž neustále přibývá v souvislosti s tím, jak se jimi plní Jizerské hory a okolí. Jen o uplynulém prodlouženém víkendu zasahovala horská služba u dvou případů, kdy cyklisté jízdu nezvládli.

„Jeden úraz se stal na Maliníku, druhý na Nové Louce. Vesměs šlo o odřeniny, ale mnohačetné,“ upozornil René Mašín, náčelník Horské služby pro Jizerské hory. Bicykly s pohonem si podle něj pořizují hlavně senioři nebo lidé kolem šedesátého roku věku.

„Mají radost, že se dostanou do míst, kam by se na běžném kole už nedostali, ale moc si neuvědomují, že elektrokola jsou rychlejší a těžší než kola klasická. Mají i odlišné vlastnosti vzhledem k těžišti a vyššímu zrychlení, je tam delší brzdná dráha. Takže hlavně v klopených zatáčkách, kde je navíc štěrk, to pak takoví cyklisté většinou nevyberou a jsou z toho opravdu velmi ošklivé úrazy,“ varuje René Mašín.

Nejhorší je, když si elektrokolo pořídí někdo, kdo předtím dlouhé roky na bicyklu nejezdil vůbec. Centrum dopravního výzkumu v Brně upozorňuje, že senioři už mohou mít méně svalové hmoty a horší rovnováhu, takže riziko vážného zranění nebo smrti je pro tuto skupinu výrazně vyšší.

„Problém je i v tom, že starší lidé si často ani neberou helmu, čímž obrovsky riskují. Je neskutečné, kolik takových cyklistů se v terénu pohybuje. Přitom právě úraz hlavy je tím nejčastějším, co se vám může stát, když z kola spadnete,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti Libereckého kraje.

Problém projednávají už i v Bruselu

Problém se přitom netýká jen Jizerských hor, ale dostal se už i na stůl poslanců Evropského parlamentu v Bruselu. Například nizozemská policie doporučuje, aby lidé předtím, než začnou jezdit na elektrickém kole, absolvovali bezpečnostní kurz.

I v Německu se o něco podobného pokoušeli, ovšem zatím bez valných výsledků. Podle statistik je přitom riziko smrtelné nehody u elektrokola dvakrát vyšší než u běžného bicyklu.

„Každý, kdo si pořídí nebo půjčí elektrokolo, by se s ním měl dostatečně seznámit. Zjistit nástup pohonu. Zatímco elektrokola vybavená tlakovým snímačem mají asistenci bezprostředně po sešlápnutí pedálu, u těch se snímači otáček je zpravidla nutné protočit kliky pedálů, elektropohon není v tomto případě okamžitý. Kdo si myslí, že jízdu zvládne hned, je na omylu,“ upozorňují odborníci z Centra dopravního výzkumu.

Běžné kolo s elektrickým pohonem dosáhne rychlosti 25 kilometrů v hodině. Jsou ale i rychlejší modely s rychlostí až 45 kilometrů, což už je v podstatě skútr nebo malá motorka.

„Je to opravdu nebezpečné i pro ostatní účastníky provozu. Vidíte v dálce kolo, chcete přejít, ale ono vás smete, protože k vám dojede rychleji, než jste si mysleli. Taková kola by se už na klasických cyklostezkách nebo na ulici ve městě neměla vůbec vyskytovat. Například v Nizozemsku už to zakázali,“ řekl Budský.

Problém je i se stále častějšími reklamami na odstranění omezovače rychlosti. Pomocí takzvaného chip tunningu tak už není cyklista omezen rychlostí 25 kilometrů v hodině, kdy přestane fungovat pohon a výkon motoru klesá, ale může se řítit až rychlostí 55 kilometrů.

Taková elektrokola jsou ale nelegální a v případě jejich používání na veřejných komunikacích včetně cyklostezek se jezdec vystavuje nebezpečí pokuty nebo dokonce trestnímu stíhání v případě dopravní nehody.