„Tyto uzly jsou pro dopravu důležité, na stávajících silnicích se kupí problémy v dopravě i nehody,“ řekl šéf krajské dopravní policie Jiří Ušák. Jen některé z nich se v brzké době dočkají úpravy.

Největší naději na dokončení má dálnice D7 od Chomutova do Prahy.

Nyní se rozšiřuje úsek Postoloprty-Bítozeves, který silničáři otevřou v příštím roce. To má začít i rozšíření obchvatu u Panenského Týnce, který je stejně jako v případě Loun postavený delší dobu pouze v půlprofilu.

Dostavbou zbývajících dvou pruhů vznikne plnohodnotná dálnice.

„O rok později začneme stavět u Chlumčan i obchvat Loun,“ uvedl Petr Vacek, vedoucí úseku výstavby chomutovské správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Celá autostráda má být hotová v roce 2023. „Stát má 10 miliard korun,“ sdělil ředitel správy Martin Vidimský.

Jedenáct let už je schválená stavba obchvatu Bíliny, kde zatím řidiče každý pracovní den čekají kolony při průjezdu městem.

„Je to velký špunt a brzda dopravy na frekventované silnici I/13, kde se až do Bíliny i daleko za ní jezdí po čtyřpruhu,“ upozornil šéf krajské dopravky.

Ve hře varianta za sedm miliard

Problém v Bílině je, že se posuzovalo několik variant. Jako poslední ta s názvem X, která počítá s tunelem. Jenže trasa by stála sedm miliard korun (psali jsme o tom zde).

„Podle ministerstva dopravy máme tuto variantu dopracovat, protože je nejvhodnější a stojí za ní i město. Jiné varianty už nebudeme hledat. Ale je to komplikovaná trasa s estakádou přes Bílinu, jež se zahloubí pod zem u nádraží. A dostat se musíme s cenou na 5,5 miliardy korun,“ popsal Vacek.

Už na konci roku by měla být známa trasa a hotová posouzení o vlivu na životní prostředí (EIA) u tras, kudy se Děčín připojí na D8.

Ve hře je ta podél silnice I/13 z Děčína na Ústí, dodatečně Děčínem dodaná „Zelená varianta“ u Malšovic a dvě trasy podél Chrochvického potoka, kde už v roce 1914 ujel z vrchu Chmelík obří sesuv.

„Je to největší sesuvné území v zemi. Aktivní sesuvy byly v okolí plánované stavby zaznamenány také například v roce 1898 nebo v 80. letech 20. století,“ řekl Petr Kycl z České geologické služby.

Problém sesuvných území

Geologové už na místě dělají průzkumné vrty. Ty pod vrchem Výrovna odhalily, že sesuvy zde dosahují šířky kolem 17 metrů. Z dosavadních měření nebyl zatím prokázán pohyb po smykové ploše.

„Stavět se dá kdekoli, vše je pouze otázka peněz a dobré přípravy. Sesuvná území je nutné překlenout například mohutnou estakádou, nikoli v násypu, či dokonce odřezu. Jako geolog a občan Děčína bych vybral Labskou variantu podél silnice I/13,“ řekl geolog Kycl.

Přestože původně ŘSD „Zelenou variantu“ již vyřadilo, nyní se opět posuzuje.

Nejdéle budou řidiči čekat na vyřešení problémů na silnici II/262 od Děčína přes Benešov nad Ploučnicí dál na Českou Lípu, kudy denně jezdí stovky nákladních aut a kamionů.

„A ty sem nepatří. Je nutné překlenout údolí Ploučnice a postavit Malušickou spojku na Nový Bor. Přirozená trasa pro kamiony je stavěná přes Prácheň, ale jsou tam prudká stoupání, školy na silnici mají přechody a v České Kamenici je nepříjemná zatáčka a mostek, jenž za chvíli kamiony neunese,“ posteskl si Ušák.

U této trasy se nyní zvažuje o stavbě Folknářské spojky v Děčíně a pak dál na Malušickou. „Trasa vede v chráněné krajinné oblasti i složitým, sesuvným geologickým územím. Příprava bude složitá. Odhaduji, že než bude hotovo, bude to trvat 20 i 30 let,“ přiblížil Vacek.