Lázně, které chtějí do UNESCO, čeká na podzim inspekční návštěva

  8:48
Evropské lázně vedené Karlovými Vary odeslaly ke kontrole kompletní nominační dokumentaci do centra UNESCO. V západočeských městech sílí v souvislosti se zápisem jak očekávání, tak obavy.

Lázeňské centrum Karlových Varů. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Takzvaný test kompletnosti čeká nominační dokumentaci slavných evropských lázní během podzimu. Zabývat se jí bude centrála UNESCO v Paříži. Vyhodnocení dokumentu mohou pak města očekávat v lednu.

„Zahrnuje analýzu dokumentace jako takové, inspekční návštěvu všech měst, slyšení v centrále UNESCO, celkové vyhodnocení a projednání Výborem světového dědictví UNESCO, který zasedá jednou ročně – zpravidla v červnu, a přijímá konečné rozhodnutí o zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO,“ vyjmenoval karlovarský primátor Petr Kulhánek. Pokud vše půjde hladce, konečné rozhodnutí by podle něj mohlo padnout na jaře 2020.

Právě v Karlových Varech, které jsou lídrem celé skupiny lázní, ale stále častěji zaznívají kvůli zápisu výtky. Skupina ArchaVary, kterou tvoří zejména stavební inženýři a architekti, upozorňuje, že vedení radnice se případnému zápisu Karlových Varů věnuje osm let a ani po osmi letech není jasno o důsledcích tohoto kroku.

„Vedení Karlových Varů se dosud vůbec nezabývalo otázkou, co členstvím v UNESCO město získá, co ztratí a jak z případného vstupu vytěžit maximum,“ uvedla Archa.

Po městě požaduje zpracování plusů a minusů souvisejících se zápisem Karlových Varů na prestižní seznam. Součástí má být i postup, který by maximalizoval pozitiva případného vstupu.

Kdo usiluje o zápis

O zápis na prestižní seznam usilují v takzvané sériové nominaci kromě západočeských lázní také belgické Spa, francouzské Vichy, italské Montecatini Terme, německá města Baden Baden, Bad Ems, Bad Kissingen, rakouský Baden u Vídně a anglický Bath.

ArchaVary zároveň definovala deset bodů, které by měly být součástí analýzy. Je mezi nimi například řešení konfliktu mezi poklidným lázeňským provozem a rušným provozem turistické destinace zapsané v UNESCO, definování nezbytné infrastruktury včetně peněz, návrh opatření stimulující turisty pro vícedenní návštěvy, vliv na další vylidňování lázeňské zóny a na možnost budoucího návratu jejích trvalých obyvatel, převzetí zkušeností měst, jako je Český Krumlov, Mikulov, Benátky či Dubrovník, budoucí rozvoj Karlových Varů nebo třeba rozbor a návrh regulace turismu.

„Konečné výstupy analýzy musí být podrobeny důkladné veřejné diskuzi a z ní je nezbytné vyvodit závěry a doporučení pro další postup,“ prohlásila Archa.

Nadšení a pozitiva v současné době převažují v Mariánských Lázních, kde se těší na dodatečné příjmy a oživení turismu. Starosta Martin Kalina nicméně upozorňuje i na případná rizika, o kterých zástupci lázeňských měst před časem debatovali i se starostou Českého Krumlova.

„Podal nám poměrně obšírnou zprávu a upozornil nás, že se musíme připravit na to dobré i špatné,“ uvedl. Mariánské Lázně si podle něj musejí dát pozor, aby nezaspaly a dostatečně se na případný vstup připravily. Souvisí to například s dopravou, kdy je zapotřebí vybudovat minimálně jedno nebo dvě větší záchytná parkoviště po obvodu města a posílit MHD.

„Moje osobní obava, kterou nesdílím úplně s každým, je ta, že Mariánské Lázně hostí ročně 300 až 350 tisíc lidí a alespoň v mých očích si udržují status klidného města. Po vstupu do UNESCO by se nám z tohoto čísla mohly stát dva až tři miliony lidí,“ popsal Martin Kalina. Na jednu stranu by to podle něj mohlo znamenat přínos, na druhou by mohly Mariánské Lázně ztratit svou malebnost a klid.

O spoustě aspektů, které je nutné vyhodnotit, mluví i starosta Františkových Lázní Jan Kuchař. Ten poukázal, že město má jednu výhodu. Má jako jediné oddělené historické jádro s lázeňskou zónou od části, kde bydlí lidé.

„Obyvatelstvo tedy případný vstup nezasáhne, naopak podpoří služby,“ řekl. Radnice si to podle něj uvědomuje a starosta více než rok vyjednával se společností, která má všechny dopady zápisu vyhodnotit. Analýza, jejíž součástí bude porovnání i z Českého Krumlova nebo Regensburgu, by měla být hotova na přelomu ledna a února.

„Díky ní bychom měli mít scénář, co všechno musíme připravit, aby nás nezavalila lavina,“ podotkl starosta. Očekává, že se Františkovy Lázně dozvědí, jak cílit na turisty, o které opravdu stojí. Pokud možno by se vyhnulo těm, kteří přijedou na dvě hodiny, aby si ve městě pořídili selfíčko.

Jan Kuchař je smířený, že město bude muset posílit infrastrukturu, ať už se to týká nárůstu aut nebo cyklistů. Starosta odhaduje, že přípravy potrvají tři až čtyři roky, tedy následující funkční období. Analýzu chtějí Františkovy Lázně předat i Mariánským Lázním a Karlovým Varům.