Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sochaři ve Žďáře tvoří oční bulvy a vzdávají hold starým mistrům

  11:44
U Bránského rybníka ve Žďáře nad Sázavou je opět slyšet zvuk kladívek, paliček, dlátek, brusek a dalších nástrojů. Trojice sochařů vybraných pro druhý ročník sympozia s názvem Žďáření tvoří z pískovce na téma Tep života. Po dvou týdnech svá díla pomalu dokončují.

Svá díla by měli mít sochaři hotová na sklonku víkendu. O týden později, 23. září v 16 hodin, budou sochy už po instalaci odhaleny při vernisáži - u žďárského Domu kultury.

Fotogalerie

Sochařské sympozium se koná v hasičském areálu v Dvorské ulici. „Letos jsme pozvali zase jiné sochaře než při loňském ročníku,“ říká koordinátorka sympozia, žďárská sochařka a sklářka Monika Vosyková.

S tvrdým pískovcem pracuje i Tereza Holá. „Vytváříme s Hynkem Skotákem společné dílo, bude se jmenovat Zázrak nebo jako slovní hříčka Za zrak. Jsou to dvě oční bulvy, které budou obráceny k nebi, budou umístěny hned vedle sebe,“ popisuje sochařka.

„Je to surová věc, ale samotná bulva bude věrná anatomicky,“ doplňuje Hynek Skoták.

Jako doma už se ve Žďáře může cítit třetí z tvůrců, Patrik Vlček. V devadesátých letech vytvořil pro město na Sázavě dvě plastiky při sympoziu Dřevěná plastika, teď má k ruce mnohem trvanlivější materiál. Na rozdíl od svých kolegů zatím nepoužívá výkonné brusky. Bez ochranných brýlí, sluchátek a respirátorů se proto tvůrci neobejdou.

„Hynek s Terezou opracují hodně hmoty, já se snažím zachovat celý blok a využít ho v jeho přirozené podobě,“ srovnává Vlček.

Pobyt ve Žďáře si zpříjemní poetickým podvečerem s princeznou

Tep života, což je letošní téma sympozia, pro něj znamená tep samotného dláta. „Čas máme omezený, ale to není výmluva, jen je s ním potřeba pracovat a přizpůsobit se,“ říká sochař.

Název pro své dílo ještě nemá. Do kamene chce promítnout i místní motivy, které ho ovlivňují. „Cítím to jako výzvu. Obdivuji například místní barokní most. Tímto bych mu chtěl vzdát hold, je obdivuhodné, co všechno tato stavba už vydržela,“ oceňuje Vlček um starých mistrů.

Jelikož sochaři pracují pod širým nebem, chránění stany před deštěm či sluncem, vzbuzují pozornost. „Lidé se zastavují a ptají se, co děláme, tedy když zrovna nebrousíme,“ usmívá se vousatý sochař.

Pobyt ve Žďáře si zpříjemní 20. září od 17 hodin hudebně, výtvarně a poeticky komponovaným podvečerem Kam zmizela nám princezna. „Beru to jako součást celého mého tvoření. Bude to trošku koncert, trošku tvůrčí dílna, základem je zhudebněná poezie Jana Skácela,“ zve Patrik Vlček na akci do knihovny.

Autor: