Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam s radioaktivním odpadem? Stát zvažuje úložiště i u Temelína

  11:40
Dlouholeté dilema, kde postavit konečné hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, nabralo pro veřejnost překvapivý posun. K sedmi dlouho přetřásaným lokalitám, kde se rozhoduje o geologických průzkumech, přibyly další dvě. Obě u jaderných elektráren. Vedle Dukovan vychází jako horký favorit Temelín.

Jaderná elektrárna Temelín. | foto: David Peltán, MAFRA

Proč zrovna Temelín? Lokalita je tam už částečně prozkoumána z doby, než se elektrárna začala stavět, a navíc zde není takový odpor obyvatel jako jinde.

Vytipované území o rozloze zhruba 23 kilometrů čtverečních se rozkládá jihovýchodně od Temelína a zahrnuje katastry obcí Temelín, Olešník, Dříteň a Hluboká nad Vltavou.

Zájem o lokalitu nazvanou podle místního kopce Janoch potvrdila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která podléhá ministerstvu průmyslu a obchodu. Průzkumné geologické práce musí povolit ministerstvo životního prostředí. Ty představují například hlubinné vrty. Konečné místo musí schválit vláda v roce 2025.

Vytipované lokality pro průzkum

Magdaléna (Tábor, Písek)
24 kilometrů čtverečních
Janoch (jižně od Temelína)
23 kilometrů čtverečních
Čihadlo (Jindřichův Hradec)
26,1 kilometru čtverečního
Březový potok (Klatovy)
23,1 kilometru čtverečního
Kraví hora (Žďár n. Sáz., Brno)
17 kilometrů čtverečních
Čertovka (Plzeň)
29,1 kilometru čtverečního
Horka (Třebíč, Žďár n. Sázavou)
28,3 kilometru čtverečního
Hrádek (Vysočina)
25,2 kilometru čtverečního
Na Skalním (Dukovany)
25,7 kilometru čtverečního

„V průběhu druhé poloviny letošního roku proto SÚRAO vyhodnotí výsledky průzkumů z jednotlivých devíti lokalit a na jejich základě doporučí vládě čtyři z nich do další fáze výběru. Po jejich schválení vládou budou na těchto místech provedeny podrobnější geologické práce,“ sdělila mluvčí správy Nikol Novotná.

Lokality přímo u jaderných elektráren přitom už dříve z výběru stát vyloučil, protože by bylo pro místní obce další zatížení jadernou energetikou rizikově i morálně neúnosné. Po hlasitých protestech skoro padesáti obcí a spolků zapojených do Platformy proti úložišti se k této myšlence úředníci a politici vrací. Úložiště u elektrárny by bylo praktické z hlediska dopravy.

Podle Novotné provádí správa veškerou činnost s maximálním ohledem na přírodu a člověka a komunikuje s místními. Veřejnou prezentaci k lokalitě Janoch uspořádali 23. dubna v Temelíně, kde mohli lidé diskutovat s odborníky.

Podle starosty Temelína Josefa Váci zde bylo několik desítek účastníků. „Je předčasné se k záměru vyjadřovat. Zatím nezačal ani geologický průzkum,“ připomněl.

Podobně mluví i starosta Dřítně Josef Kudrle. Podle něj by měl lokalitu nejdřív zmonitorovat geologický průzkum, až potom se k tomu vyjádří obyvatelé a samospráva.

Začátkem června se Kudrle zúčastnil schůzky mezirezortní skupiny ministerstva průmyslu jako zástupce obcí v lokalitě. „Jako starostové dotčených obcí se máme sejít a poslat ministerstvu v nejbližší době stanovisko k průzkumu,“ řekl Kudrle.

Nespokojený je s přístupem státu pouze starosta Olešníku Jaroslav Pavlica. Obec totiž omezuje další částečně radioaktivní zátěž z odkališť po úpravně uranové rudy, která už dvacet let likviduje státní podnik Diamo.

„Máme tu znečištěných čtyřicet hektarů. Žádné kompenzace od státu nedostáváme. Nevěřím účinnosti protestů od obcí. Spíš mám strach o spodní vody,“ míní Pavlica.

Ochránci přírody se spoléhají na rozvahu ministerstva

Podle lidí z Platformy proti úložišti je právě teď k protestům a připomínkám mimořádný důvod. Dotčené obce požadují při výběru lokalit rovnocenné postavení se státem. Pokud totiž budou souhlasit s průzkumem, je to jen krůček od konečného výběru, který za jejich názorem udělá tečku. Po něm už účastníky řízení nebudou.

Další institucí, která posuzuje žádosti o průzkum, je ministerstvo životního prostředí. Na jeho rozvahu se spoléhají například ochránci přírody. Lokalitu Janoch tvoří zpoloviny chráněné území, a z jedné třetiny dokonce zvláště chráněné.

Kromě zastupitelů obcí přitom hodně lidí o záměru stavby úložiště u Temelína nic neví.

„Slyším to poprvé. Elektrárna už nám zlikvidovala polovinu naší obce přehradou a teď tohle. Projednáme to na osadním výboru,“ uvedl Jan Pöschl z purkareckého spolku vorařů Vltavan.

Ačkoliv se poprvé objevily mezi lokalitami pro úložiště Temelín a Dukovany už loni, aktivní v jednání se SÚRAO jsou jenom obce u Dukovan. Informace o prezentaci záměru nebo její zápis z ní na stránkách obce Temelín chybí.

„Na všech ostatních osmi lokalitách vybraných pro úložiště se obce vůči postupu SÚRAO brání. Vědí, že teď mají nadlouho poslední možnost, kdy je zákon připouští jako účastníky řízení. Až vybere poslední dvě lokality, zůstanou jen v pozici diváků,“ varuje Edvard Sequens ze spolku Calla.

Podle něj jde o strategii vlády, která stále nepředložila verzi zákona, jež má postavení dotčených obcí řešit. Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo předložit jeho návrh do konce června, což se zřejmě nestane.