Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ukradená prvorepubliková pětitisícovka zabavená z aukce se vrátí do muzea

  16:00
Prvorepubliková pětitisícovka, jejíž internetovou aukci v březnu ukončil zásah policistů, je skutečně bankovkou, která před lety zmizela z olomouckého Vlastivědného muzea. V nejbližší době se tak do jeho sbírek zase vrátí.

„Znalecký posudek potvrdil, že jde o naši státovku. Policie nám už oznámila, že nám ji v nejbližší době vrátí,“ uvedl ředitel muzea Břetislav Holásek.

Experti podle něj také potvrdili vysokou hodnotu platidla. „Posudek jsme ještě nečetli, protože ho dostaneme společně s bankovkou, ale v dopise od policie je uvedeno, že hodnota je minimálně dva miliony korun,“ nastínil Holásek.

Pětitisícovka po vrácení poputuje do trezoru, v příštím roce by ji ale podle ředitele mohla spatřit i veřejnost na některé z výstav u příležitost stého výročí vzniku Československa.

Pětitisícovka není formálně bankovkou, ale takzvanou státovkou, protože ji nevydala národní banka, ale československá vláda. Nejvyšší příhoz v aukci těsně před jejím zrušením nabízel 1,8 milionu korun, vyvolávací cena přitom byla pouhých 220 tisíc, což vyvolalo u odborníků na stará platidla pochybnosti.

První pětitisícovky jsou vzácností, bylo jich málo a platily krátce

Informace o aukci se dostala i k pracovníkům Vlastivědného muzea, kteří pojali podezření, že by mohlo jít o platidlo, které z jeho depozitářů zmizelo zhruba před deseti lety.

Proto se obrátili na policii a ta následně zasáhla. Vyšetřování dosud neskončilo, podle dříve zveřejněných informací se ale člověk, který státovku na portálu nabízel, nijak nepodílel na jejím ukradení.

Fotogalerie

„U ostatních lidí stále zjišťujeme jejich roli a dosud nebyla stanovena právní kvalifikace jejich jednání. Podezřelým je v případu člověk, který v době ukradení cennosti působil v okruhu muzea,“ nastínil v březnu vedoucí územního odboru Olomouc Jiří Musil.

Československé pětitisícové státovky začaly být vydávány v roce 1919 a v oběhu kolovaly pouhých dvacet měsíců.

„Stejně jako další první československé státovky měly problematickou kvalitu a minimum ochranných prvků, takže se rychle objevily problémy s padělky,“ nastínil už dříve důvody historik a správce numismatické sbírky Vlastivědného muzea Filip Hradil.

Právě kvůli krátkému časovému období a nízkému počtu kusů se těchto pětitisícovek zachovalo jen velmi málo, a proto může jejich cena mezi sběrateli dosáhnout řádově několika milionů korun.

Autor: