Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Školy začnou dostávat peníze podle počtu hodin, platy učitelů se srovnají

  10:00
Maturitní obory mohou být od příštího roku hůř dostupné. Rozpočty škol totiž přestanou záviset na tom, zda naplní třídy, a proto už nebudou muset brát i slabší studenty. Velká školní revoluce ale znamená i to, že kantoři ve Zlínském kraji už nebudou těmi nejhůře placenými v České republice.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Ředitelé středních škol ve Zlínském kraji se při přijímání nových studentů dosud řídili ustáleným zvykem: hlavně mít školu co nejvíc naplněnou, aby bylo na platy zaměstnanců.

„Tím se ale z dětí stávaly kusy, které zajišťovaly škole peníze, a kvalita šla mnohdy stranou,“ upozornil krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík.

To se ale změní a ředitelé už nebudou muset plnit třídy na maximum. „Mělo by to zvýšit konkurenci u maturitních oborů,“ naznačil Gazdík.

Zlínský kantor bere o 1 500 korun měsíčně méně než liberecký

Jde o součást revolučních změn, které se rozjedou 1. ledna 2019, kdy začne platit nový systém rozdělování peněz pro školy. A vůbec největší dopad bude mít ve Zlínském kraji, srovná totiž výši platů mezi učiteli v různých regionech.

Ti zdejší byli za stejnou práci dlouhodobě placeni nejméně v České republice. Napravit to má přislíbených 200 milionů korun.

Rozdíl mezi zdejším učitelem a jeho kolegou v Libereckém kraji, kde jsou platy nejvyšší, teď dělá zhruba 1 500 korun měsíčně.

Důvodem je fakt, že Zlínský kraj má suverénně nejvíc základních uměleckých škol v zemi. Chodí do nich až třetina dětí z populačního ročníku, což je násobně více než v jiných regionech.

Podobné to je s dětskými domovy, kterých je tady hodně, ale malých. Děti v nich žijí v rodinných skupinách, což je po všech stránkách lepší a odborníci to kvitují, zároveň je to však nákladnější než velká zařízení.

Tato specifika ale stát dosud nezohledňoval. „Všechno platíme z jednoho balíku peněz. Pokud bychom měli školství nastavit efektivně, aby finance stačily, museli bychom zrušit třetinu ZUŠek, malotřídní školy a třetinu speciálních škol. To je ale nemyslitelné,“ vysvětlil Gazdík.

Školy už nebudou brát peníze podle počtu žáků

To hlavní, co nový systém změní, je fakt, že školy už nebudou dostávat peníze podle toho, kolik mají žáků či studentů. Nově se budou počítat vyučovací hodiny.

Pro laika bude zřejmě nejviditelnější to, že se víc předmětů na základních i středních školách může během výuky dělit. Dosud tato výsada patřila hlavně jazykářům, nově si ji budou moct dovolit také kantoři jiných předmětů. A když bude v hodině matematiky namísto 28 dětí jen 14, učitel bude mít víc času na každé z nich, což nemůže být na škodu.

Středním školám má novinka přivést kvalitnější studenty. Pro letošní deváťáky, kteří ve čtvrtek 12. dubna absolvují přijímačky na střední školy, se ještě nemění nic. Ti příští se ale zřejmě budou muset o přijetí na maturitní obor poprat víc, než bylo v posledních letech zvykem. Školy si totiž budou moci dovolit zvednout nároky.

Nyní platí, že budoucí středoškolák skládá jednotné přijímací zkoušky, jejichž výsledek pak tvoří nejméně 60 procent rozhodnutí, zda ho škola přijme. Zbylých 40 procent je na škole. Ta přihlíží k prospěchu z 8. a poloviny 9. třídy, účasti v soutěžích či známce z chování.

Školy ve Zlínském kraji měly v minulosti při přijímačkách nastavenou spodní hranici a studenti, kteří skončili pod čarou, se do školy neměli dostat. Jenže laťka byla tak nízko, že ji překonal prakticky každý uchazeč, který přijímačky splnil. I to korespondovalo se snahou naplnit třídy.

Zdejší maturanti dlouhodobě patří mezi nejlepší v zemi

Ředitelé změnu vítají. „Školství v kraji je dlouhodobě podfinancované, reforma tak přinese jen dobré,“ řekl ředitel Střední průmyslové školy v Otrokovicích Libor Basel.

Protože se věc diskutuje už několik let, jsou na ni školy připravené. „Nově budeme třídy dělit i na matematiku, češtinu a v případě zdravotnické školy i na odborné předměty,“ plánuje ředitel Masarykova gymnázia a Střední zdravotnické školy ve Vsetíně Dalibor Sedláček.

Jak moc ale maturitní třídy skutečně zeštíhlí, není zatím jasné. I v tomto je Zlínský kraj specifický. Zdejší maturanti dlouhodobě patří mezi trojici nejlepších v zemi. To podporuje názor, že školy v regionu přece jen nebraly úplně slabé žáky. A pokud ano, dokázaly je vytáhnout na úroveň běžného maturanta.

„Jsem přesvědčený, že střední školy v kraji nepřijímaly čtyřkaře, jak se obecně tvrdí. A gymnázia zcela jistě ne. To by muselo být u maturit znát a my nejsme region, kde by polovina maturantů propadala,“ upozornil Zdeněk Botek, ředitel gymnázia v Uherském Hradišti, které je největší ve Zlínském kraji.