Majitelé ubytoven pro chudé musí doplatit statisíce na daních

  12:28
Z bydlení pro chudé si udělali byznys, jímž ročně protečou stovky milionů. Ne všichni provozovatelé ubytoven v Moravskoslezském kraji však řádně odvádějí daně. Doplatit teď musí statisíce.
Úřady si začínají všímat ubytoven.

Ilustrační snímek | foto: Karel Pešek, MAFRA

Rok a půl prověřovali kontroloři Finanční správy účetnictví desítek ubytovacích zařízení pro sociálně slabé v kraji. Výsledkem je doměření daně v celkové výši necelého milionu, kterou provozovatelé ubytoven a bytů pro chudé musí doplatit.

„V Moravskoslezském kraji bylo během kontrolní akce zaměřené na poskytovatele sociálního bydlení vyměřeno dohromady zhruba 900 tisíc korun,“ upřesnila tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Kontroloři postupně prověřili 79 moravskoslezských provozovatelů ubytoven či bytů, které slouží jako domov zejména příjemcům sociálních dávek na bydlení. Zajímali se o jejich příjmy z nájemného i to, jestli je řádně zdaňují. Díky informacím z úřadů práce na ně byli předem připravení.

„Měli ucelený přehled vstupních informací, šlo zejména o částky vyplacených dávek a identitu pronajímatele. Tyto informace doplnily údaje z databáze katastru nemovitostí a registru daňových subjektů,“ dodala mluvčí Petlachová.

Kontroluje se i technický stav budov

Okolo bydlení pro sociálně slabé se točí velké peníze. Na takzvané doplatky na bydlení jdou v kraji stovky milionů ročně. Například za loňský rok bylo vyplaceno 739,7 milionu korun. Počet žadatelů o tuto dávku přesáhl 211 tisíc. V ubytovnách v kraji však žije ještě mnohem více sociálně slabých, kromě samotných žadatelů o dávku jsou tam ještě jejich rodinní příslušníci a další společně posuzované osoby. „V prvním pololetí 2017 bylo vyplaceno 96 042 dávek příjemcům doplatku na bydlení v celkovém objemu 339 375 693 korun,“ doplnil za letošek ředitel krajské pobočky úřadu práce Petr Prokop.

Úřad práce momentálně v kraji eviduje 156 ubytovacích zařízení tohoto typu, z toho 41 v Ostravě. „Dále evidujeme dvě ubytovací zařízení, která mají provozní řád v jednání, a jedno, kterému nebyl provozní řád schválen,“ dodal Prokop.

Dostat bydlení pro chudé pod kontrolu chtějí státní úřady i města a obce. „Průběžně se kontroluje technický stav budov a lidé z odboru sociálních věcí jsou v kontaktu s ubytovanými,“ popsala mluvčí centrálního ostravského obvodu Jana Pondělíčková. Doplnila, že se situace okolo bydlení chudých v Moravské Ostravě a Přívoze ustálila a nevznikají nová zařízení.

Dokonce klesající trend v počtu obyvatel ubytoven hlásí Ostrava Jih. „Ubytovny mapujeme, hlavně sociální pracovníci komunikují s klienty i provozovateli. Počet obyvatel tam klesá,“ sdělila mluvčí úřadu obvodu Jih Martina Gavendová.

Z ubytoven se stávají bytové domy

Jinde však množství ubytovacích kapacit pro sociálně slabé roste a jejich provozovatelé se snaží i kontrolám vyhnout.

„Na kontroly chodí strážníci i stavební úřad. I když mají ubytovny všechno v pořádku, má to alespoň psychologický efekt. Ubytovny ale mění status na bytové domy a tam už jen tak na kontrolu nemůžeme,“ popsala mluvčí bohumínské radnice Lucie Kolková.

V Bohumíně je pět ubytoven. Jedna přímo v centru na pěší zóně, další lidé žijí v bytech. Jde o jeden z největších problémů města. „Můžeme ty lidi umístit do městských bytů, ale na jejich místo okamžitě přijdou další,“ doplnila Kolková. V městském bytě lidé platí 46 korun za metr. „Stát soukromníkům přes dávky platí za metr 80 až 100 korun,“ porovnala Kolková.

V bytech bydlí chudí i ve Vítkově. „V soukromých rukou máme jednu ubytovnu, která má zkolaudovaných 18 míst. A máme vyhlášku, která zakazuje navýšení míst nebo vznik nových ubytoven. Majitel ale zbytek přestavěl na byty. V reálu tam tak stejně žije 50 až 70 lidí,“ uvedl starosta města Pavel Smolka.