Obnovu dlouhodobě kritizovaných míst, jakým je například obchodní dům Bety, Hlinecké sídliště nebo kotelna na Malé Straně, se snaží prosadit skupina místních architektů díky projektu Týn nad Vltavou – město pro život, který představila v kulturním centru v týnské Sokolovně.
„Místním jsme prostřednictvím městského měsíčníku Vltavín a webových stránek města představili rozbor třinácti vytipovaných lokalit a na základě přiloženého dotazníku jsme zjišťovali vztah obyvatel města k těmto místům,“ vysvětlil záměr historik architektury Jan Ivanega, který se společně s architektem Václavem Čihákem a teoretičkou architektury Markétou Pražanovou snaží mezi místními rozproudit debatu o úpravách lokalit.
Děti se ptaly místních
Téměř tříhodinové diskusi předcházela prezentace žáků vltavotýnských škol v předsálí sokolovny, jež měla pomocí fotografií, koláží, kreseb i esejí ukázat některá z míst jejich pohledem.
Děti se obyvatel ptaly na jejich názor a zda by byli sami ochotní pomoci při opravách nevzhledných míst. „Většina s tím souhlasila, ale bohužel by za to někteří chtěli finanční odměnu,“ podotkla učitelka ZŠ Malá Strana Lenka Šnorková. Následovala už samotná beseda architektů a představení výsledků z dotazníků. Z nich je zřejmé, že o zlepšení stavu lokalit má zájem nezanedbatelná část lidí žijících ve městě.
„Vrátilo se nám 837 odpovědí, což je 10,5 procenta obyvatel. To už je reprezentativní vzorek,“ uvedl před více než stovkou návštěvníků Ivanega.
Z výsledků ankety je zřejmé, že obyvatelům města vadí nejvíce vzhled obchodního centra Bety stojícího v historické zástavbě ulice Horní Brašov. Nelichotivě hodnotili kromě Hlineckého sídliště také navazující hotelový komplex Blanice nebo areál Jaselských kasáren v Havlíčkově ulici, který sousedí s nově budovaným průmyslovým komplexem.
Ivanegovu shrnutí výsledků naslouchalo také několik hostů z celého Česka, kteří se s revitalizacemi veřejných míst dlouhodobě potýkají. Jedním z nich je českobudějovický popularizátor architektury Michal Vodák. Do Týna přijel představit možné způsoby, jak se s rozsáhlou kultivací vypořádat. V prezentaci ukázal konkrétní příklady řešení veřejného prostoru a za vzor dával zejména město Litomyšl.
„Musíme se spolehnout na dotace“
Městský architekt Chrudimi Marek Janatka, který byl dalším z hostů, zdůrazňoval především spolupráci samosprávy s architektem města, kterého však Týn nad Vltavou zatím nemá.
„Pro tak velké investice by bylo nejlepší sehnat někoho, kdo by nás dokázal vést správným směrem. V tomto případě je důležité, aby v případě koncepčních plánů držela stejnou linii i další rada města, která přijde po nás,“ nebrání se případnému vytvoření pozice městského architekta starosta města Ivo Machálek.
Zároveň však připomněl, že město musí dodělat projekty započaté minulým vedením. „To nás svým způsobem trochu svazuje. Až potom se můžeme reálně zabývat revitalizací určitých míst. Ročně máme vyčleněno přibližně 40 milionů korun na investice, takže se budeme muset spolehnout mimo jiné i na dotace,“ dodal Machálek.
Další diskuse o opravách veřejného prostranství čeká obyvatele až v listopadu, kdy mají architekti pod vedením Ivanegy společně se samosprávou představit první konkrétní kroky, jak vylepšit nevzhledná zákoutí města.
