Střepinu zajištěnou ocelovou konstrukcí uvolnili a jeřábem vyzvedli. Potom ji nákladním autem převezli a uložili do vstupního areálu tvrze Hůrka, poblíž vchodového srubu K-S 12a „U rybníčku“, kde bude prozatím vystavena.
Při této příležitosti zároveň dočistili interiér srubu K-S 10 tam, kde tomu až dosud střepina zvonu bránila.
„Střepina zvonu číslo 63, vyrobeného Škodovými závody v Plzni roku 1938, je nyní největším kusem pancíře, který si mohou díky dobré dostupnosti prohlédnout všichni návštěvníci tvrze Hůrka,“ uvedl Martin Ráboň ze Společnosti přátel čsl. opevnění.
Fotogalerie |
Prvotní měření ukázalo, že se jedná o zhruba čtvrtinu podkladového prstence pěchotního zvonu v odolnosti W, tedy nejmohutnějšího typu prvku s tloušťkou stěny pancíře 300 milimetrů. Hmotností jde o jeden z největších pozůstatků pevnostního pancíře objeveného při zřizování muzeí čs. opevnění po roce 1989.
„Obrovský kus pancíře jsme objevili před dvěma lety a teď před začátkem sezony chceme jeho potenciál využít. Jde o superexponát,“ dodal Martin Ráboň.
Hůrka je jedním z pilířů československého opevnění ze třicátých let dvacátého století a vlastně nejdokončenější dělostřelecká tvrz. Tvoří ji pět bojových objektů v nejvyšší odolnosti a 1,75 kilometru podzemních chodeb a sálů. Zároveň je největší objekt čs. opevnění zpřístupněný veřejnosti.
Unikátní jsou stopy německých zkoušek z doby okupace - protibetonových střel, výbušného plynu a dalších pokusů. Dodnes se dochovala pancéřová posuvná vrata ve vchodovém srubu, funkční je šikmý výtah – svážnice, úzkorozchodná podzemní železnice.
Na prohlídkových trasách se nachází mnoho exponátů, které jsou průběžně doplňovány – ukázky výbavy opevnění, munice, stálá expozice „S padákem nad hlavou...“ a další. Prohlídkové trasy její správci stále rozšiřují.
