Tunel Valík je připraven na stovku, má nové technologie i osvětlení

  15:52
Technologie uvnitř tunelu Valík na dálnici D5 u Plzně jsou zmodernizované. Jde o první krok k tomu, aby se v něm povolila rychlost z dosavadních 80 na 100 kilometrů za hodinu. Teď záleží na ministerstvu dopravy, policii a hasičích, zda dají souhlas.

Obchvat Plzně se otevíral 6. října 2006, ve stejný den projeli první motoristé i tunelem Valík. (6. října 2006) | foto: archiv MF DNES

„Ve Valíku už jsou hotové všechny technické úpravy, modernizace i kontroly, technicky je na zvýšení rychlosti připravený,“ uvedl na dotaz MF DNES mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.

ŘSD v březnu oznámilo, že chce v dálničních tunelech postupně zvyšovat rychlost. Jako první si vybralo Valík, první dálniční tunel v Česku, který měří 380 metrů a první auta jím projela 6. října 2006.

Jenže upravené technologie ani vyšší intenzita osvětlení nezbytná pro zvýšení rychlosti ještě neznamenají, že se Valíkem bude skutečně jezdit rychleji. Ministerstvo dopravy zatím nechce návrh komentovat.

„Projekt ŘSD teprve budeme posuzovat. Ministerstvo dopravy bude hodnotit, zda tento krok je odůvodněný a neohrozí bezpečnost silničního provozu. Jednalo by se v důsledku o opatření obecné povahy, což znamená, že se k věci bude vyjadřovat také Ministerstvo vnitra,“ uvedla Lenka Rezková z tiskového oddělení Ministerstva dopravy.

Eva Kropáčová z policejního prezídia řekla, že je zatím nikdo neoslovil s žádostí o stanovisko ke zvyšování rychlosti v tunelu Valík ani jiném tunelu. „Pokud by byl požadavek na úpravu vznesen, dotčeným orgánem pak je Ministerstvo dopravy,“ uvedla Kropáčová.

V říjnu 2006 při slavnostním zprovozňování tunelu odborníci podílející se na jeho vzniku říkali, že po skončení zkušebního provozu a kolaudaci tunelu bude rychlost zvýšena 100 kilometrů v hodině.

Když se MF DNES v roce 2011 o zvýšení rychlosti zajímala, zástupci ŘSD vyjmenovali řadu důvodů, proč to není možné. Jako první uvedli nutnost zvýšit intenzitu osvětlení, aby rozdíl mezi světelností za dne mimo tunel a uvnitř byl při vyšší rychlosti co nejmenší.

„Musel by se přizpůsobit počet svítidel nebo jejich druh, mnohdy upravit i řídicí systém a také se musí počítat se zvýšenou spotřebou elektrické energie. Provozní náklady by ročně vzrostly až o patnáct procent,“ uvedla v září 2011 mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Letos v březnu, kdy ŘSD oznámilo záměr zvýšit rychlost ve Valíku na 100 kilometrů v hodině, jeho zástupci jedním dechem dodali, že úprava tunelu vyjde asi na 150 milionů korun.

Pokud zvýšení rychlosti vyjde ve Valíku, ŘSD by výhledově pokračovalo na dálnici D8 s tunelem Panenská nebo Lochkovským a Komořanským tunelem na Pražském okruhu.

Když by osobní auta před tunelem brzdila ze 130 jen na 100 kilometrů, při rozjezdu z vyšší rychlosti by vyprodukovala méně zplodin než nyní z osmdesátky. Kamiony, které mají na dálnici rychlost omezenou vesměs na 90 kilometrů, by před Valíkem nebrzdily vůbec.

„Zatím nevíme, jak to přesně bude. Jaký to bude mít dopad na životní prostředí, je tedy hádáním z křišťálové koule. Plynulejší doprava má na emise pozitivní vliv, ale čím vyšší je rychlost i při plynulé jízdě, tím více vozidla produkují emisí,“ řekl Miroslav Šuta, ekolog zaměřující se na ochranu ovzduší.

V západní Evropě podle něj před lety na dálnicích rychlost také zvyšovali. Když se ale tamní dálnice kolem velkých měst zaplnily auty a ta zůstávala v kolonách, rychlost začali zase snižovat, aby vozy jely plynuleji a vypouštěly méně škodlivin.

Dálnici blokovala nehoda v tunelu Valík (26. října 2015)

26. října 2015

Autor: