Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stav po povodních se mnou nikdo neřešil, říká projektant zřícené lávky

  15:32
Konstrukci trojské lávky, která se o víkendu zřítila, navrhl projektant Jiří Stráský z Brna. Další zásahy s ním však od jejího zprovoznění v roce 1984 nikdo nekonzultoval, a to ani po ničivých povodních v roce 2002. „Plošná výměna stejně konstruovaných lávek je neopodstatněná,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Zatěžovací zkouška, při níž na trojskou lávku najelo v roce 1984 osmatřicet nákladních aut. | foto: archiv Jiřího Stráského

Co se vám honilo hlavou, když jste se o pádu trojské lávky dozvěděl?
Samozřejmě to bylo hrozné, byl jsem z toho nešťastný. Při tvorbě projektu jsem však jednal podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a za návrhem si stojím. Na lávku při zatěžovací zkoušce najelo 38 nákladních aut a konstrukce byla ověřena také dynamickou zkouškou.

Co podle vás může být příčinou pádu lávky?
Na místo jsem jel hned po jejím zřícení a slíbil jsem policii, že nebudu vyslovovat své názory na možné příčiny až do doby, než se událost vyšetří.

Trojská lávka po zřícení

Jak velkou roli podle vás mohly sehrát povodně?
Jsem toho názoru, že povodně konstrukci nepoškodily. V minulých letech byly provedeny další statické a dynamické zkoušky, které neukazovaly na možnost zřícení. Konstrukce byla po povodních zatěžovaná vaky s vodou, avšak nebyl jsem u toho, takže nevím přesně, jak velké bylo zatížení.

Od zprovoznění lávky se s vámi o dalším postupu pověření lidé neradili?
Lávku jsme vyprojektovali a od té doby nás nikdo o nic nepožádal. Správce mě nikdy neoslovil s žádostí o konzultaci, takže o jejím stavu před zřícením nevím jako projektant nic. Netuším, jestli někdo konstrukci něčím „vylepšil“, něco z ní odstranil či jaké se uskutečnily úpravy.

Takže jste vůbec netušil, že je ve špatném stavu?
O špatném stavu lávky jsem se dozvěděl až letos v létě, kdy nás Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy požádal o vyjádření, zda je možné konstrukci opravit. Připravili jsme několik alternativ, jejichž řešení záviselo na stavu nosných kabelů. Diagnostiku těchto kabelů jsme doporučili.

Mohli něco zanedbat dělníci při stavbě? Jak moc se za socialismu braly vážně technické normy a stavební dozor?
Socialistická pracovní morálka byla poněkud volnější. Polovina lidí byla místo na stavbě v hospodě, podnik plný lidí v montérkách nebyl nic zvláštního. Stavělo se na úrovni tehdejších technologií a kontroly, teď je stavební dozor trochu lepší, ale ani tak zpravidla není perfektní.

V Česku je údajně deset až dvanáct lávek stejného konstrukčního systému jako byla ta pražská. V jakém jsou stavu?
Ano, dvě konstrukce máme například v Brně - v Komíně a Bystrci. Jedna je zhruba stejně stará, druhá ještě zhruba o pět let starší. Byl jsem se u nich v létě podívat a podle mého názoru jsou v pořádku.

Dvojče trojské lávky stojí v Nymburku, na radnici volají vyděšení lidé

Stejná lávka je i v Nymburku. Vedení města chce znát názory expertů a v nejbližších dnech rozhodne, co s ní dál. Má podle vás smysl uvažovat nad plošnou výměnou všech lávek stejné konstrukce, jako to navrhl právě nymburský starosta?
Je pochopitelné, že lidé dostali strach, když trojská lávka spadla, ale je potřeba zachovat chladnou hlavu a poslat ke všem odborníky. Koncepce lávek je v pořádku, podobné konstrukce byly postaveny v řadě průmyslově vyspělých zemí, jejich plošná výměna je podle mého názoru neopodstatněná. Je nutné najít příčinu zřícení a vyvodit z ní závěry. Je smutné, že nás stále pronásleduje socialistická minulost.

Jaký je podle vás stav českých mostů obecně?
V Česku je hodně mostů ve špatném stavu a je potřeba se tím zabývat. Stát se o problematiku nestará, opakovaně píšeme petice Senátu a pořád se nic neděje. Je potřeba, aby experti řádně prohlédli všechny mosty a stát například vytvořit fond, z něhož by se opravy financovaly.

Dále je nutné vypracovat systém kontroly projektů. Každý může udělat chybu, proto je nutné, aby každý projekt byl nezávisle ověřen. Nejde o to dokázat někomu chybu, ale pomoci projektantovi, jde o kvalitu výsledné konstrukce. Podobné systémy jsou ve všech průmyslově vyspělých zemích a je nutné, aby byl také zaveden u nás.

Jsou peníze podle vás hlavní problém?
Podle mě ano. Projektovali jsme lávku na Vranovské přehradě o rozpětí 250 metrů. Udeřil do ní blesk a potřebuje opravu. Je vypracovaný projekt, ale na rekonstrukci nejsou peníze a takových konstrukcí bychom v tuzemsku našli řadu, problematice je potřeba se věnovat mnohem intenzivněji.