U kontejnerů se válí nábytek i elektronika, lidé nevyužívají sběrné dvory

  15:00
Více barevných nádob na tříděný odpad, jejich lepší dostupnost, větší osvěta. Díky zlepšujícím se podmínkám začínají lidé ve Zlínském kraji lépe třídit a podíl plastů, papíru či skla každoročně narůstá, k ideálnímu stavu je však ještě daleko. V kontejnerech často končí nesprávné odpadky.
Radnice v Jablonci nad Nisou eviduje 257 nelegálních skládek. Vznikají hlavně...

ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Jen za loňský rok každý obyvatel Zlínského kraje v průměru vytřídil 47 kilogramů odpadu, což je o kilogram více než rok před tím. Pro srovnání – před 12 lety to byla zhruba polovina. Celorepublikový průměr činí 49 kilogramů.

„Celkové výsledky kraje zůstávají sice pod celorepublikovým průměrem, z dlouhodobého pohledu ale vytříděné množství využitelných složek odpadů z domácností v kraji každoročně narůstá,“ vyzdvihla Martina Filipová, ředitelka Oddělení regionálního provozu společnosti EKO-KOM.

Ta zajišťuje celorepublikový systém třídění a recyklace. Zároveň se podílí na organizaci soutěže O keramickou popelnici, v níž jsou odměňována města a obce, kde lidé třídí nejlépe.

Mezi velkými městy kraje je dlouhodobě na špici Uherské Hradiště, kde se loni dostali skoro na 90 kilogramů vytříděného skla, plastů a papíru na obyvatele. To je vysoce nad republikovým průměrem.

„Občany ke třídění motivujeme v městském zpravodaji, na webu města i na sociálních sítích. Spolupracujeme se školami všech stupňů,“ uvedl hradišťský místostarosta Čestmír Bouda. „Je evidentní, že občanům na životním prostředí záleží,“ vyzdvihl.

Kraj je přitom úspěšný i ve třídění dalších odpadů. Loni obdržel cenu za nejvíce vytříděných elektrospotřebičů na občana za posledních deset let.

„Díky rozšiřování sběrné sítě a osvětě můžeme dosahovat lepších výsledků a zároveň si udržet i pozornost občanů,“ sdělila krajská radní zodpovědná za životní prostředí Margit Balaštíková.

Chyby při třídění

Kraj i města však připouštějí, že v třídění jsou ještě velké rezervy. Podle odborníka na odpadové hospodářství Milana Havla z organizace Arnika je možné ve městech třídit až 100 kilogramů na člověka.

„K vyšší výtěžnosti vede pohodlný systém třídění. Například nádoby blízko domu, svoz bioodpadu i na sídlištích nebo svoz směsného odpadu jen jednou 14 dní,“ upozornil Havel s tím, že prázdné popelnice na běžné smetí paradoxně nenutí lidi nad ukládáním odpadu přemýšlet.

Problém je také v tom, že lidé často třídí nesprávně. „Především občané špatně nakládají s velkoobjemovým odpadem a objemnými elektroodpady. Také nesešlapávají kartonové krabice a plastové obaly,“ upozornila vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství zlínského magistrátu Vladimíra Pavlovová.

Právě ve Zlíně je problém s nekázní lidí při vynášení odpadu obrovský. „Hnízda“ kontejnerů jsou často přeplněná odpadky všeho druhu.

„Situace se zhoršuje. Místo toho, aby lidé odpad bezplatně uložili ve sběrných dvorech, dávají jej k popelnicím. Je to nábytek, elektronika, cokoliv,“ upozornil šéf Technických služeb Zlín Jakub Černoch.

V Uherském Hradišti zase poukazují na to, že si lidé často kontejnery pletou. Například do hnědých popelnic na bioodpad vhazují plasty.

„Třídění takto znehodnoceného materiálu se provádí speciální technikou a je velmi drahé,“ upozornil místostarosta Bouda.

Naprosto extrémní případ zaznamenali před několika dny v Zubří. Město na sociální síti zveřejnilo fotografie, které dokumentují, že do popelnic na plast někdo naházel pytle s exkrementy. Radnice už kontaktovala policii a varovala, že při takovém jednání by mohla třídicí linka městu plasty přestat odebírat a městu by hrozily sankce.