Třídění kuchyňského odpadu v Hradci krachlo, lidé vyhazovali i hrnce

  11:10
Po dvouletém testování v Hradci Králové zkrachoval zkušební program třídění bioodpadu na sídlištích. Místo zbytků z kuchyně lidé do hnědých kontejnerů házeli hrnce s připáleným obědem, sklenice, ale hlavně klasický směsný odpad.

Hnědé kontejnery na bioodpad v Hradci Králové. | foto: archiv Hradeckých služeb

Hradecké služby musely deset hnědých kontejnerů s nálepkou „prošlé potraviny - bioodpady“ ze sídliště v Třebši stáhnout. Právě zlepšit třídění na sídlištích je klíčové, v bytech žije 70 procent Hradečanů.

„Bohužel, měli jsme s tím špatné zkušenosti. Do kontejnerů lidé často házeli komunální odpad. Opravdu často byl zneužíván na všechno, co tam nepatří. Například tam lidé hodili pětilitrové sklenice, nebo hrnec s připáleným jídlem. Dokážeme sice zpracovat plechovky od jídla, ale tohle byl extrém. Nevhodný odpad poškodil vynášecího šneka za desetitisíce korun,“ popisuje Pavel Kaplan z Hradeckých služeb.

Gastroodpad je trochu jiný než klasický bioodpad. „Chtěli jsme lidem umožnit třídit odpad z kuchyní. Tady bylo možné vyhazovat suroviny včetně obalů, tedy v igelitkách, nebo když bylo něco prošlého, tak se to tam smělo házet včetně obalu, nebo i zbytky potravin živočišného původu,“ uvádí Kaplan. 

Obsah kontejnerů se dál upravoval, obal se separoval, odpad se drtil a končil v bioplynové stanici v Pardubicích.

Konec třídění považuje za chybu předseda komise místní samosprávy Moravské předměstí - jih Petr Neckař.

„Podle mně je špatně neumožnit třídit odpad. Myslím si, že město mohlo separaci bioodpadu udělat lepší propagaci. Občané se na nás obraceli, že by to chtěli i v dalších lokalitách. My jsme opakovaně město žádali, aby se novinka rozšířila i jinam. Opakovaně nám nebylo vyhověno s odůvodněním, že tam lidé hází všechno možné,“ říká.

„Projekt jsme zkoušeli bezmála dva roky a lidé měli o tom, co do popelnic patří a co ne, dost informací,“ reaguje Pavel Kaplan. 

Zatímco sběr bioodpadu do hnědých popelnic u rodinných domů funguje, tady se jako největší problém ukázala anonymita sídliště. Nový typ třídění zkoušelo město na kraji města na třebešském sídlišti v ulicích Formánkova, Sezemická, Šantrochova a Sekaninova.

Anonymní způsob sběru se neosvědčil

„Jakmile to někomu patří a má to na svém dvorku, pak třídí pečlivě. Z naší strany je také jednoduché říct, my tu nádobu nevyvezeme, dokud si ji nevyseparujete. To u kontejneru na sídlišti nejde. Ten musíme vyvézt, ať je v něm cokoliv. Myslím, že lidi jsme dostatečně informovali, co mají do gastroodpadu házet. Bohužel ten anonymní způsob sběru se nám neosvědčil a pilotní projekt zastavujeme,“ dodává Pavel Kaplan.

Oznámení o ukončení projektu řadu lidí zklamalo. Třídit chtěli i na dalších hradeckých sídlištích. 

Co patřilo do hnědých popelnic

  • prošlé potraviny včetně obalů
  • zbytky ovoce a zeleniny
  • odpad ze zeleně z domácností
  • zbytky pečiva a obilovin
  • všechny fritovací tuky a oleje (možno v plastové láhvi)
  • živočišné zbytky (maso, kosti, kůže)
  • mléko, sýry, mléčné výrobky
  • potraviny a jejich zbytky mohly být v obalech mimo sklenic a lahví

„To nemyslí važně?! Od jara do podzimu vyprodukujeme obrovské množství bioodpadu. Už jsme se těšili, ze přiřadí popelnici i k nám. Není to prostě jen krátkým časem svozu bioodpadu ze sídlišť? Dejte výraznější polepky na kontejnery a hlavně na víko! Spousta lidi nečte cedulky dole na popelnici,“ napsala například na Facebooku v reakci na oznámení o zrušení gastrokontejnerů Kateřina Rybáková. 

„Těm, kteří kontejnery využívali pro ukládání zbytků potravin, se omlouváme a děkujeme za jejich přístup. Složení odpadů dlouhodobě ukazuje, že většina jejich uživatelů nerespektovala určení a účel kontejnerů,“ vysvětlují Hradecké služby na sociální síti.

Náměstkyně hradeckého primátora Romana Lišková (HDK), do jejíž gesce odpadového hospodářství patří, ukončení projektu lituje.

„Bylo by dobré tento odpad třídit i na sídlištích. Bohužel přístup lidí ještě není natolik vyzrálý, aby třídili tak, jak potřebujeme, tudíž to ztrácí smysl. Je to velká škoda, ale zatím k tomu lidstvo nedospělo. Možná by to lépe fungovalo u mladších lidí. Snažíme se najít způsob, jak to udělat, aby to fungovalo dobře,“ řekla.

Také podle Pavla Kaplana má lepší třídění na sídlištích, kde žije víc než polovina obyvatel Hradce Králové velký potenciál, bioodpad tvoří třetinu obsahu černých popelnic. 

„Jediným způsobem jak situaci zlepšit je osvěta a dát ty kontejnery tam, kde nejsou tak anonymní. Například tam, kde si je vezmou uživatelé bytů jako vlastní třeba v zamykacích budnících,“ zamýšlí se Pavel Kaplan. 

Třídění na sídlištích by měla zlepšit další opatření například kulturnější podoba separačních míst, nebo plastové tašky na jednotlivé druhy odpadu, které radnice zdarma rozdává ve vybraných částech města.