Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Společný betlém v Třešti má už přes 1 100 figur a staveb

  14:38
V Třešti se konalo Dřevořezání. V žádném jiném městě v České republiky není zájem o betlémářství a udržování této hezké tradice větší.

„Já už asi vím, proč se to tady jmenuje U Pořezaného prstu,“ odtušil u jednoho ze stánků chlapec, který si zrovna půjčoval dlátko a nožík, aby se pokusil z kusu dřeva vyřezat nějaký tvar. Při tradičním Dřevořezání, jež se po oba červencové státní svátky konalo na náměstí T. G. Masaryka v Třešti už posedmnácté v historii, si mohli řemeslo vyzkoušet také zájemci, kteří nikdy dláto v ruce nedrželi. 

Hlavně však šlo o setkání mistrů svého řemesla. „Řezbářů je tady kolem čtyřiceti, přijeli i ze Slovenska a Nizozemí,“ hlásil hlavní organizátor akce a šéf Spolku přátel betlémů Pavel Brychta. 

Jejich hlavním cílem je každý rok přidat několik figur do Společného betléma, který je celoročně vystaven v místním Schumpeterově domě. „Společný betlém má od roku 2002 už 1 126 příspěvků (z toho 502 postav, pozn. red.). Tady vznikne během dvou dní kolem třiceti dalších postaviček plus zvířátka, stromy a podobně,“ počítá Brychta. 

Už pokukují po větší ploše

Vejdou se vůbec ještě do Společného betléma? „Místo je kapacitně omezené. Prostorově se snažíme přestavovat tak, aby se tam nové figurky ještě nějaký čas vešly. Ale také už dáváme otázky starostovi, jestli by nebylo lepší najít nějaké větší místo. Vyloženě se nabízí využít budovu školy,“ míní organizátor. 

Fotogalerie

Ke společnému dílu přispěla i místní řezbářka Zdeňka Bukvajová. „Můj manžel se tomu věnuje už padesát let, já začala až v pětašedesáti. A už nemám tolik sil a nevydržím u toho dlouho sedět,“ lituje paní Bukvajová. Přesto během svátečních dnů přispěla do betléma asi sedmi ovečkami. Navíc doma mají Bukvajovi jeden z třešťských skvostů – barevný betlém s více než dvěma stovkami figurek, který je součástí Betlémské cesty zpřístupněné vždy od Vánoc do Hromnic. 

Pozadu se snažil nezůstat ani jejich vnuk Zdeněk Joukl z Polné. „Mně je devatenáct a řežu asi pět let,“ prozradil. Při studiu obecné lingvistiky prý nemá tolik času. Pro společný betlém tvořil během Dřevořezání také postavu diviše, tedy pastýře s údivem sledujícího zjevení anděla. Postavičky do Společného betléma jsou pouze z nebarveného lipového dřeva, vysoké 12 až 13 centimetrů.

Autor: