Kdo jezdí pravidelně vlakem na trase z Českých Budějovic do Plzně ví, že tam soupravy nejezdí zrovna závratnou rychlostí. Vzdálenost 136 kilometrů zvládnou za hodinu a 52 minut. Cestující se však mohou brzy dočkat zlepšení a časem zvýšení rychlosti na vybraných úsecích na 160 kilometrů v hodině.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) se pustila do miliardové modernizace pětikilometrového úseku u Pačejova nedaleko Horažďovic. A to má být začátek. Pokračovat se má i na dalších úsecích tak, aby se podařilo zkrátit dobu jízdy z jihu na západ Čech.
V plánu je třeba přidání druhé koleje na třiceti kilometrech z Plzně do Nepomuku. V Jihočeském kraji se má dostat i na protažení trolejí na trati vedoucí do centra Písku.
Zakázku u Pačejova získala společnost Berger Bohemia, která úsek zrekonstruuje za 898 milionů bez daně. Už před časem naplno zahájila práce, které potrvají do konce příštího roku.
Důležité pro cestující je, že téměř po celou dobu stavby budou místem vlaky dál projíždět. Úplné omezení provozu bude pouze ve vybraných dnech a bude spíš mimořádné. Zatímco dnes musí soupravy projíždějící Pačejovem a okolím zpomalit, po skončení modernizace už to nebude nezbytně nutné.
Modernizace má umožnit rychlost až 160 km/h
Ve stanici je na hlavních kolejích rychlost 60 a 65 kilometrů v hodině, zvýšit se má na stovku. Přímo v obci bude nové nástupiště včetně bezbariérového přístupu a úprav se dočká i nedaleká zastávka Kovčín. Samozřejmostí je výměna železnice, která bude mít nové zabezpečovací zařízení.
Modernizace má do budoucna umožnit rychlost až 160 kilometrů v hodině. „Její zavedení ale bude možné až po další modernizaci a výstavbě evropského zabezpečovače ETCS,“ zdůraznila Radka Pistoriusová, mluvčí SŽDC. Nikdo tak zatím přesně neřekl, o kolik se doba jízdy zkrátí. Ale teoreticky by to mohlo být i pár desítek minut pro expresní spoje.
Na další velké etapy na trase Budějovice – Plzeň se ovšem dostane nejdříve v roce 2023. Záměr je rozdělený do tří staveb, a to na úseky mezi Horažďovicemi–předměstím a Plzní–Koterovem, další je z Nemanic v Budějovicích do Protivína a dál do Písku a třetí z Protivína do Horažďovic.
Pokud by šlo vše bez průtahů, bude hotovo v roce 2027. „Nyní jsme ve fázi, kdy je schválena studie proveditelnosti,“ dodala Pistoriusová.
Ale zpět do Pačejova. Problém s modernizací tam má část obyvatel. O zahájení stavby se dozvěděli až ve chvíli, kdy někdo vysekal křoviny, které podél železnice tvořily přirozenou hlukovou a prachovou bariéru. Až poté zjistili, že se nepočítá s protihlukovou stěnou.
„Bydlíme asi 25 metrů od kolejí, které byly za křovím, a soužití s dráhou se dalo celkem unést. S tím jsme i tuto nemovitost bez dalších omezení před patnácti lety kupovali. Mezi námi a tratí byla asfaltová silnice, která je nyní v dezolátním stavu. Spolu s námi zde žijí v lokalitě Na Prackách další tři rodiny, jedna paní je těhotná a jedné je osmdesát let, bydlí zde malé děti. Naproti nám přes koleje žije další mladá rodina,“ popisuje Petr Chalupa.
Problém je podle něj mimo jiné v tom, že právě obec mohla podat na SŽDC námitky k projektu a požadovat protihlukové stěny, jenže to se nestalo.
Starosta: S hlukem musí počítat
Starosta Pačejova Jan Vavřička upozorňuje, že o projektu se mohli místní dozvědět, když o něm obec informovala na úřední desce, a mohli se zapojit v době územního či stavebního řízení.
„Měli možnost se seznámit a dát připomínky. Je to velká akce, o které se mluvilo mnoho let a stejně tak dlouho trvala příprava. Stavba má nyní všechna platná povolení a obec není investorem ani zhotovitelem,“ konstatoval.
Upozornil, že místem vlaky jezdí 152 let a majitelé s hlukem musí počítat. „Můžeme se ale bavit o vysazení náhradní zeleně, keřů a stromů, které by mohly hluk zmírnit. Pokud obyvatelé vznesou požadavek,“ pokračoval.
Podotkl, že komunikace, které se při stavbě poškodí, uvede zhotovitel podle dohody po skončení prací opět do původního stavu.
S protihlukovými stěnami na tom nejsou lépe ani v nedalekých Olšanech i přesto, že o ně žádali. „Sice jsme vznesli požadavek, a dokonce máme zastupitele, který bydlí poblíž trati a byl v této věci také aktivní, ale v místě vznikne jen opěrná zeď,“ řekl starosta Olšan Zdeněk Kříž.
