Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odhalit a odstranit. Osud sochy Masaryka kopíruje zvraty českých dějin

  16:16
Snad máloco ilustruje složitost života v severočeském pohraničí v uplynulých osmdesáti letech tak věrně, jako osudy pomníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Hodkovicích nad Mohelkou. Sochu zde několikrát odhalili, aby ji pak zase odstranili.

Příběh Masarykovy sochy v Hodkovicích nad Mohelkou kopíruje zvraty novodobých českých dějin. | foto: Jan Pešek, MF DNES

Maketa sochy byla v Hodkovicích vystavena už u příležitosti smutečního shromáždění po Masarykově smrti v roce 1937.

K slavnostnímu odhalení díla, jejímž autorem byl hořický sochař Josef Bílek, došlo před osmi desítkami let, na konci května 1938.

„Celá slavnost se nesla ve vzrušeném duchu mobilizace ozbrojených sil z 20. května. U pomníku stála čestná stráž Národní gardy a město bylo vyzdobeno vlajkami. Hlavním řečníkem byl poslanec a předseda obce legionářské Josef Patejdl. V napjatém období po anšlusu Rakouska připomněl slova T. G. Masaryka, že svoji svobodu a demokracii třeba bránit i železem. Odhalení pomníku T. G. Masaryka se stalo mohutnou politickou manifestací,“ vzpomínali na webu věnovaném prvnímu prezidentu Československa tg-masaryk.cz Josef Havlík a František Nejedlo.

Masaryk přečkal padesátá léta

Po anšlusu pohraničí ale bylo jasné, že Masarykovy dny na hodkovickém náměstí jsou sečteny, 7. listopadu 1938 byla socha odklizena na dvůr radnice, odkud se přesunula do Jenišovic.

Fotogalerie

Po skončení války se pomník vrátil zpět a druhého odhalení se dočkal 12. května 1946. Byl tehdy umístěn na náměstí několik metrů od původního místa. Masaryk kupodivu přečkal padesátá léta a vydržel na místě do 12. dubna 1960.

„Příznivý čas pro nápravu ostudného činu přinesl rok 1968. Dalšího odhalení, 2. června 1968, se účastnili mnozí z představitelů Pražského jara. Slavnost zvýraznilo vystoupení pěveckého sboru Ještěd z Liberce, řízeného Josefem Pazderkou, za což ho později v době normalizace soudruzi tvrdě kritizovali,“ připomněl ve svém článku v MF DNES historik a regionální patriot Zdeněk Brunclík.

Slavnostního odhalení sochy se tehdy účastnila například vnučka T. G. Masaryka Herberta Masaryková či spisovatel Ludvík Vaculík.

Masaryk skončil v depozitáři muzea

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy to s Masarykovou sochou zase začalo jít od desíti k pěti. Tak například 17. září 1970 odebrala rada Okresního národního výboru v Liberci z rozpočtu Hodkovic nad Mohelkou necelých osm tisíc korun určených na údržbu pomníku.

24. května 1974 vyšel v libereckých novinách Vpřed nepodepsaný článek Hodkovice a T. G. M., v němž se ostře útočilo na dosud stojící pomník. „Dál se v textu objevily nesmysly, že Masaryk vystudoval za podpory různých buržoazních mecenášů nebo že proti stávkujícím dělníkům schválil použití zbraní,“ uvedl Brunclík.

Za necelý rok, 18. března 1975, Masaryk z Hodkovic zmizel do třetice. Socha skončila v depozitáři Severočeského muzea. Počtvrté se na náměstí vrátila 7. března 1990 na své původní místo z roku 1938. Nepoškozená, pouze podstavec a dláždění se během skladování v depozitáři kamsi ztratily.