Úrodu na Hané zachránily především dešťové srážky z uplynulých dnů, které podle zemědělců přišly v pravý čas.
„Nedávné deště hodně pomohly. Bez této vláhy bychom na tom byli podobně jako loni,“ uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Lukáš Hejda.
Chmelaři měli před rokem kvůli suchu nejhorší úrodu za poslední čtyři dekády. Naopak kroupy a prudký vichr tentokrát nadělaly na chmelnicích škody jen výjimečně a pěstitelé si poradili i se škůdci a chorobami chmele.
Na Hané, kde se nejvíc pěstuje nejžádanější odrůda Žatecký poloraný červeňák, se nyní česačky a sušičky chmele rozjíždění naplno a v pohotovosti jsou i brigádníci. Jako první zahájili sklizeň zemědělci v družstvu Doloplazy na Olomoucku, na přelomu tohoto a příštího týdne by už mělo být rušno na všech chmelnicích v kraji.
Například zemědělské družstvo Kokory, které je největším pěstitelem chmele na střední Moravě, vidí sklizeň optimisticky.
„Chmele je víc než loni, má lepší kvalitu a dobrý je i jeho zdravotní stav, takže čekáme dobrou sklizeň,“ sdělil předseda družstva Vladimír Lichnovský.
Jak dodal, o chmel je velký zájem a i ceny jsou zajímavé. „Všechno už je s jistotou prodáno. Dá se říct, že to, co sklidíme, také prodáme,“ řekl Lichnovský.
Kromě množství bude mít chmel oproti loňsku vyšší i kvalitu
Lepší sklizeň než loni očekávají i další pěstitelé. „Sklizeň bude standardní, nečekáme žádné rekordy. Ale po loňském roce, který byl velmi špatný, je to hodně pozitivní. Pokud se podaří vše v pořádku sklidit, tak můžeme být spokojení,“ zhodnotil ředitel Tršické zemědělské společnosti Tomáš Dosoudil.
Úrodu si pochvaluje rovněž společnost Morava Hop sídlící v Lipníku nad Bečvou.
„Chmelnice vypadají dobře, sklizeň bude představovat dlouhodobý průměr,“ míní předseda společnosti Zdeněk Rosa. Ani kvalita podle něj není špatná.
„Obsah hořkých látek, kvůli kterým se chmel pěstuje, je rovněž vyšší než loni,“ uvedl.
Lipnická firma stejně jako některé další chmelařské podniky zaznamenala škody po vichru, který jim jednu chmelnici skácel k zemi.
„Na dobře narostlý chmel vydatně zapršelo, takže konstrukce byla hodně zatížená, a do toho přišel prudký vítr. Chmelnice se nám položila jako domino,“ popsal Rosa. Podle něj jde však pouze o zlomek celkové plochy, takže škody nejsou nijak zásadní.
Namáhavá práce práce neláká, družstva vozí brigádníky z ciziny
Že bude úroda bude letos velmi dobrá potvrzují i odborníci z výzkumné stanice Moravského chmelařského spolku potvrzují.
„Sklizeň se už zahajuje, i když porosty ještě nejsou úplně vyzrálé a chmelové šišky stále narůstají. Co půjde do sklizně dříve, tam bude nižší výnos,“ sdělil vedoucí spolku Ivo Klapal. Chmel však podle něj vypadá velmi dobře co do kvality i zdraví.
„Pěstitelům se podařilo zvládnout škůdce jako mšice, svilušku nebo dřepčíka, ale také plíseň,“ doplnil Klapal.
Podle zemědělců není možné naplánovat sklizeň s ohledem na zralost chmelových šišek úplně přesně.
„Vychází se z omezené technické kapacity, jsou nasmlouvaní brigádníci, takže něco se sklidí dříve, než je optimální zralost, a něco zase mírně později. Naplánovat sklizeň úplně optimálně není možné,“ vysvětlil předseda lipnické společnosti Morava Hop Rosa.
Pěstitele chmele navíc trápí nedostatek brigádníků. „Ta práce je fyzicky velmi namáhavá a lidé od nás už ji nechtějí dělat. Bereme brigádníky přes agentury, zájem mají především ti z Balkánu jako Bulhaři, Rumuni,“ uvádějí kokorští zemědělci.
Problém sehnat lidi má i Moravská zemědělská Prosenice. „Část pokryjeme místními, kteří jsou spolehliví, na zbytek bereme brigádníky ze Slovenska. U těch je jistota, že vydrží až do konce sklizně. České brigádníky bychom jinak po republice sháněli složitě, a navíc u nich není jisté, že neodjedou dřív, než vše sklidíme,“ říká agronom společnosti Miroslav Šimeček.