Po válce odtud Češi vyhnali Němce, obyvatele však nedokázali nahradit. Navíc pak vesnice spadly do zakázaného pásma u železné opony. Řada obcí v jihočeském pohraničí ve druhé polovině minulého století zanikla.
Projekt PhotoStruk jim vrací podobu. Na tři stovky lokalit odborníci zaznačili do digitální mapy a doplnili je o dobové fotografie a informace z historických pramenů (webové stránky projektu najdete zde).
Pro tým složený z archeologů, historiků, uměleckých historiků a IT specialistů tak vrcholí tříletá práce, na níž se podílel Ústav aplikované informatiky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Technická univerzita v bavorském Deggendorfu. Vědci se společně zaměřili na oblast Šumavy a Novohradských hor.
„Využili jsme historické fotografie, abychom získali představu, jak dříve vypadala oblast u hranic. Jací lidé zde žili, jaké domy bychom tam nalezly a jak místní využívali krajinu,“ představuje projekt Kateřina Horníčková z filozofické fakulty v Českých Budějovicích.
„Na Šumavě navštěvujeme místa, která se nám líbí, ale málokdy si uvědomujeme, že kdysi byla plná života. Obyvatelé v nich chodili do kostela, děti do školy. Zaniklých obcí se také dotýkaly dramatické události,“ podotýká Klára Preusz, vedoucí historického a archeologického týmu.
Aby pracovníci podobné lokality co nejpřesněji zmapovali, museli shromáždit spoustu archivních dokumentů, historické mapy a plány a zmíněné staré snímky. Díky nim pak zjistili, jak se proměňovala krajina, a dokázali virtuálně rekonstruovat jednotlivé stavby, nebo dokonce celé vesnice.
Využití této oblasti se nabízelo. Odsun německého obyvatelstva z vísek v horských oblastech se uskutečnil po roce 1945. Umělé osidlování pak nefungovalo ideálně, protože příchozí často nevěděli, co život v horách obnáší, a tak ho opouštěli.
V roce 1951 byl navíc schválen zákon o hranicích, režim začal budovat železnou oponu a zakázaná zóna u hranic sahala kilometry daleko. Došlo k záměrným likvidacím obcí a stavení, aby nemohly poskytovat úkryt pro narušitele.
Autoři zkoumali tři sta zaniklých obcí
Projekt PhotoStruk tak zkoumal až 300 zaniklých obcí s více než třemi tisíci stavbami a objekty.
„Z dostupných zdrojů jsme o nich vytáhli různé množství informací. Někde se nám dokonce podařilo jmenovitě zjistit minulé majitele domu, číslo popisné i polohu, jinde třeba známe jen místo a současný stav,“ pokračuje Klára Preusz.
U šumavského hraničního přechodu Bučina výzkumníci využili jak fotografie, tak plán bývalé místní obce od jednoho z vystěhovalců.
„Nyní víme, kde kdo bydlel. Kam třeba pán z konkrétního domu chodil do pekárny, jaký navštěvoval hostinec nebo jak vypadala škola, kam chodily jeho děti,“ dodává Preusz.
Značné množství dobových snímků zachycujících ještě nezbourané vesnice poskytlo českokrumlovské Museum Fotoatelier Seidel.
„Je skvělé, když se naše fotografie dostanou mezi lidi trochu jinak, třeba právě tímto způsobem. A podívají se na ně ti, kteří by se k nim jinak nedostali. Jsme rádi, že jsme na projektu mohli spolupracovat,“ těší kurátora expozice a sbírek ateliéru Petra Hudičáka.
Přispět mohou i návštěvníci webu
Na portálu photostruk.cz může každý brouzdat v mapě po zapomenutých místech, která jsou v ní vyznačena v bodech. Tým odborníků bude mapu ještě do konce září vylepšovat a přidávat snímky. S přidáním dalších informací mohou pomoci i zájemci z veřejnosti.
„Kdokoli, kdo si to bude prohlížet a má o místech další poznatky, může materiály do systému uložit. Abychom je tam nechali, musíme je nejprve ověřit,“ podotýká Jan Fesl z oddělení informatiky a bioinformatiky přírodovědecké fakulty.
Na webu přibudou i speciální 3D modely vybraných zbořených staveb, které jim vrátí podobu.
„Podle měřítek map dokážu odhadnout půdorysné rozměry a následně i další míry objektů, třeba jak byla velká okna nebo dveře. Díky snímkům povrchu Země z družic pak vytvořenou rekonstrukci posadím do terénu tehdejší doby,“ popisuje svou práci Lenka Závitkovská, která digitálně modelovala například již neexistující papírnu ve Františkově na Prachaticku.
Uživatelé si budou moci prohlédnout modely několika dalších staveb, jak industriálních, tak kostelů nebo domů.
Na zaniklých místech rozmístili kešky
Tým odborníků představil také další doplněk projektu. Tím budou „kešky“ rozmístěné v terénu právě na místech zaznačených v mapě.
„Geocaching veřejnost zná a může tak jít o zábavnou formu, jak dále zaniklá místa propagovat. Rozmístěno je celkem 32 keší s informacemi o místě i s fotodokumentací,“ láká Fesl.
Celý název projektu PhotoStruk je Analýza historických fotografií pro virtuální rekonstrukci kulturního dědictví v česko-bavorském příhraničí. Zapojily se do něj na tři desítky odborníků z různých oborů.
Vyšel na 805 tisíc eur, tedy zhruba na 21 milionů korun. Na částce se podílela dotace i peníze ze státního rozpočtu.