iDNES.cz

Nechceme být živé terče vedle policistů, volají starostové po tragédii

  10:08
Po střelbě v Dražůvkách na Hodonínsku, při níž zemřel místostarosta, chtějí zástupci obcí změnit systém přizvání „nezúčastněných osob“ k policejním zásahům. Místo obecních funkcionářů by s nimi mohli chodit strážníci nebo hasiči.

Policisté zasahovali v Dražůvkách na Hodonínsku. V domě se zabarikádoval ozbrojený muž, který postřelil místostarostu. Ten zraněním podlehl. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Když na konci května přijeli policisté do obce Dražůvky na Hodonínsku kvůli vyhrocenému sousedskému sporu o čerpadlo, vyrazil s nimi řešit situaci a mírnit vášně i tamní místostarosta Rudolf Štos.

Přicházel jako takzvaná nezúčastněná osoba. Jeho úkolem bylo sledovat a dosvědčit do protokolu, co se na místě děje. Jenže situace se vyhrotila natolik, že muž z domu, kam policisté chtěli po opakovaných výzvách vniknout, místostarostu zastřelil.

Podle Svazu měst a obcí i Sdružení místních samospráv se tak tragický scénář už nesmí nikdy opakovat. Zástupci obcí proto požadují, aby pro podobné situace byla stanovena přesnější pravidla.

Stávající postup je nesystémový, míní Lukl

„Budeme apelovat na úpravu metodiky, aby policisté věděli, na koho konkrétně se mají v dané obci obrátit a koho si jako nezúčastněnou osobu mají přibrat. To půjde vyřešit v řádech týdnů,“ slíbil předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který je zároveň starostou Kyjova (Sedmadvacítka nezávislých).

Tragédie v Dražůvkách

Podle něj totiž funkcionáři obce nemají mnohdy pro krizové případy fyzické vlastnosti, ale hlavně ani výcvik, jak se v nečekaných a nebezpečných situacích chovat. Přitom jsou podle současných zákonů jediní, kteří s policisty k domovní prohlídce mohou vyrazit a svědčit do protokolu nebo využít známosti a spor vyřešit smírnou dohodou.

„Stávající postup je nesystémový a po této tragické události může zavdat příčinu, že se toho nebude chtít účastnit nikdo,“ poznamenal Lukl.

Reálné případy jeho slova potvrzují. A nemusí jít jen o urovnávání sporů, podobně stresové situace nezúčastněné osoby zažívají třeba při kontrolách v zástavbách, kde mají policisté podezření na vaření drog.

„Kvůli nelegální varně do naší vesnice přijeli policisté minulý čtvrtek. Moje první otázka byla, jestli se tam bude střílet. Naštěstí se mnou policisté hodinu čekali v autě a já jsem přišel, až byla situace pod kontrolou. Vůbec bych nevěděl, jak se chovat, kdyby se něco semlelo,“ prohlásil starosta Vřesovic na Hodonínsku Libor Pazdera (Nezávislí).

Nezúčastněnou osobou by mohl být strážník

Právě proto chtějí zástupci obcí současný stav řešit. „Chápeme, že právní úprava ukládá policii povinnost zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, to ovšem neznamená, že by to vždy měli být starostové a místostarostové, respektive zaměstnanci obecních úřadů,“ řekl předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák, který je zároveň europoslancem za hnutí STAN.

Hlavně na malých obcích lze však těžko najít někoho jiného, kdo by se role svědka ujal.

„Zastupitelé a funkcionáři by měli rozvíjet obec, oddávat, ale ne se účastnit krizových situací, které mohou vést i k ohrožení života,“ dodal Polčák.

Lukl už si na příští týden sjednal schůzku se šéfem Asociace strážníků obecních a městských policií Miroslavem Stejskalem. S ním chce navrhnout konkrétní postupy i kroky. A plánuje jednat také s Policejním prezidiem, Nejvyšším státním zastupitelstvím a ministerstvem vnitra.

Přitom na stole už leží jeden návrh od Sdružení tajemníků. Dobrovolná asociace sdružující vedoucí úřadů už řešila na ministerstvech vnitra i práce a sociálních věcí možnost, že by povinností obcí bylo volit za nezúčastněnou osobu právě strážníka, a to v případě, že se nenajde jiná vhodná osoba.

„Nemyslím si, že je to jediná systémová varianta, ale strážník má bezesporu vhodnější dispozice – fyzické i z hlediska přípravy – než úředník radnice,“ podotkl Lukl s tím, že by roli mohli zastat i jiní příslušníci integrovaných záchranných složek, tedy například hasiči.

Zatím však nepadl žádný jiný návrh na to, kdo by s policisty do terénu mohl vyrazit. „Nechceme teď na nikoho ukázat, protože už potenciálně takovou osobu předurčujeme k účasti na krizové nebo mimořádné události, což je velmi nevhodné,“ poznamenal Lukl.

Obce chtějí automatický nárok na odškodnění

Zástupci obcí navíc navrhují, aby v případě nejčernějších scénářů měli pozůstalí po funkcionářích automatický nárok na odškodnění. Podobně by chtěli přiznat peníze přímo i starostům, kteří při výkonu funkce utrpí úraz.

„Může se to stát třeba na kontrole stavby nebo i na svatbě. Následky nejsou jasně vymezeny,“ upozornil Lukl.

Co přesně se odehrálo v Dražůvkách, kde agresor nakonec zastřelil i sám sebe, zatím není jasné. „Případ je ve stadiu vyšetřování,“ řekl mluvčí krajského státního zastupitelství Hynek Olma s tím, že o možném pochybení policie při domovní prohlídce nechce spekulovat.

Starostka Dražůvek Klára Čudrnáková ve středu vyhlásila sbírku pro pozůstalé po zastřeleném místostarostovi Rudolfu Štosovi. „Lidé reagovali spontánně a se spoustou věcí pomohli. Sami se ptali, kdy sbírku vyhlásíme,“ podotkla. Číslo transparentního účtu je 115-9528350237/0100.

Muž v Dražůvkách zastřelil místostarostu, pak i sebe:

zpět na článek