Stát během Březinova podvádění na daních přišel o více než pět miliard korun.
Konkrétně pod Dalajkovým vedením v letech 2000 až 2002 to mělo být 160 milionů, když fiktivní denaturací prošlo na 170 tisíc litrů nezdaněného lihu. Toto množství mělo správně skončit v nemrznoucích směsích do ostřikovačů aut, jejichž výrobou se firma zabývala.
„Pan Dalajka působil ve společnosti v období, za které byl stíhán i Radek Březina. Je otázka dokazování, zda se na trestné činnosti podílel. Můj názor je, že nové důkazy jsou natolik zásadní, aby mohlo být rozhodnuto o vině,“ uvedl před časem žalobce Radim Obst z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Dalajka byl u soudu už dříve, v roce 2010 ho ale soudce v kauze Cinol osvobodil, protože neexistovaly důkazy o tom, kde nezdenaturovaný líh skončil. Žalobce pro něj přitom požadoval 6,5 roku vězení. Mezi obžalovanými tehdy bylo 16 lidí.
„U všeho byli pracovníci finančního úřadu,“ hájil se tenkrát Dalajka (viz též Kauza Cinol připomíná Březinovy lihové kšefty, zůstala však bez trestu).
V roce 2012 ovšem policie rozkryla Březinovu lihovou mafii a mladší bratr jejího šéfa Tomáš Březina obsáhle vypovídal. Situace se zásadně změnila.
Soud kvůli novým důkazům povolil obnovu procesu s Dalajkou, který začal loni v březnu. Soudce však spis hned vrátil žalobci k dopracování (viz též Lihové podvody ve firmě Morávia-Chem musí žalobce dořešit, rozhodl soud).
To se už stalo. Obžalovaných je hned devět lidí. Hlavní líčení se koná 26. března u pobočky brněnského krajského soudu ve Zlíně.