iDNES.cz

Na Plzeňsku našli hroby asi z doby baroka, mrtví měli u sebe mince

  18:22
Pozůstatky středověkého domu objevili nečekaně archeologové při průzkumu spojeném s plánovanou přístavbou základní školy ve Vrčeni na Plzeňsku. Odkryli také hroby ze starého místního hřbitova.

„Našli jsme keramiku, která odpovídá období čtrnáctého století. Může se jednat o zbytek nějakého středověkého domu,“ uvedl Jiří Bouda, archeolog z Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, které průzkum v okolí kostela svatého Vavřince provádí.

To, že by na tomto místě mohly být pozůstatky ze středověku, se nepředpokládalo. 

„V pozdějších dobách v této lokalitě zřejmě nebyla intenzivní stavební činnost, nacházela se zde volná plocha, která zřejmě sloužila jako zahrada. Proto se mohla středověká situace zachovat,“ vysvětluje.

Další nálezy pocházejí z pozdějšího období, pravděpodobně z časů baroka. „Odkryli jsme zřejmě původní barokní opěrné zdi starého hřbitova,“ prozrazuje archeolog.

Skrývka odhalila také jednadvacet hrobů. „Pozůstatky jedinců v antropologické poloze postupně ve spolupráci s kolegy ze Západočeského muzea v Plzni preparujeme a odborně vyzvedneme. Podrobíme je průzkumu,“ dodává.

Archeologové nalezli také takzvané izoláty, tedy kosti ze starších pohřbů, které se v minulosti objevily při pohřbívání, pokud byl některý ze starších hrobů poškozen. Ty budou uloženy na novém hřbitově.

Několik mrtvých u sebe mělo mince, křížky a medailonek. „Stáří odhadujeme na dobu barokní, ale přesnou dataci budeme znát až po zakonzervování,“ doplňuje Jiří Bouda.

Na rozdíl od středověkých reliktů se ty barokní daly předpokládat. „Vzhledem k těsné blízkosti zaniklého hřbitova jsme něco podobného očekávali,“ potvrzuje.

Dá se předpokládat, že pohřbení pocházeli přímo z obce. Starý hřbitov byl zrušen v 18. století v rámci josefínských reforem, kdy postupně zanikala pohřebiště přímo v obcích a přesouvala se mimo jejich centra. Nový hřbitov pochází z 19. století.

V současnosti, pokud počasí dovolí, pokračuje preparace a postupná kresebná a fotografická dokumentace. „Vyhodnocení výsledků výzkumu provedeme až na závěr poté, co budeme mít zmapovanou kompletní situaci,“ říká archeolog.

Odborníci postupně zakonzervují a prozkoumají také mosazné a bronzové předměty, které pak skončí v depozitáři blovického muzea.

„Zřejmě nejzajímavější bude srovnání křížků a medailonků s těmi, které se našly při archeologickém průzkumu v Blovicích. Na nich bylo většinou vyobrazení Panny Marie Klatovské a Panny Marie Svatohorské. Budeme srovnávat, jestli i obyvatelé Vrčeně chodili na pouti na stejná místa,“ konstatuje Bouda.

Projekt přístavby školy, jehož investorem je obec Vrčeň, se tak zpozdí. „Snažíme se na průzkumu pracovat, jak to jde. Pokud je ale půda zmrzlá, hrozí, že by se zničila archeologická situace. V každém případě chceme průzkum co nejrychleji dokončit, aby stavba mohla co nejdříve pokračovat,“ sděluje Bouda.

zpět na článek