V roce 2002 vinou technické závady shořel kostel v Ostravě-Hrabové a předloni za přispění dvou kompliců sedmnáctiletý výrostek zapálil kostel v Třinci-Gutech.
Ačkoliv v Hrabové vyrostla replika a totéž se chystá i v Gutech, historické škody jsou nenahraditelné.
„Udělali jsme analýzu všech dřevěných kostelů v kraji. Například jsme hodnotili jejich protipožární vybavení, dostupnost, druh konaných akcí a mnoho dalších věcí. Zjistili jsme, že u dvou třetin z nich je vysoké riziko, že pokud tam začne hořet, nestihneme účinně zasáhnout,“ shrnul náměstek krajského hasičského ředitele pro prevenci Miloš Střelka.
Hasiči proto chtějí, aby kostely jistila co nejlepší protipožární ochrana. Klasické hlásiče jsou podle nich zcela nedostatečné.
Za mnohem prospěšnější považují elektrickou protipožární signalizaci, tedy například čidla, která by při vzniku požáru zaslala signál centralizovanému pultu ochrany. A hasiči by okamžitě vyjeli.
Jenže lepší ochrana stojí mnohem více peněz. Podle hasičů by takové zařízení pro jeden kostel přišlo na zhruba 300 tisíc korun. „Možností by byly dotace, ale doposud nic takového nelze využít. Ministerstvo kultury však už přislíbilo změnu,“ přiblížil krajský šéf hasičů Vladimír Vlček.
Dodal, že už po požáru v Hrabové o problému hasiči hovořili s vedením Ostravsko-opavské diecéze. „Tehdy chybějící signalizaci zdůvodňovali nedostatkem financí. Možná se jejich možnosti změnily,“ dodal Vlček.
Vedoucí stavebního odboru diecéze Václav Kotásek uvedl, že i oni souhlasí s nutností protipožárního dovybavení a tento problém delší dobu intenzivně řeší.
„Momentálně jsou připraveny dokumentace k vybavení prvky elektrické protipožární signalizace pro šest dřevěných kostelů. Biskupství ve spolupráci s farnostmi v současnosti řeší možnosti financování,“ řekl Kotásek.
Podotkl, že většinu připravených projektů se podaří dokončit už letos, další budou následovat v příštím roce.
Kotásek upozornil, že moderní protipožární opatření jsou technicky, administrativně i finančně složitá. „Částečně jsou i nešetrná k samotné památce. Dalším problémem jsou i vysoké poplatky za napojení na pult centralizované ochrany. Nějakou dobu proto trvalo najít vhodné řešení,“ vysvětlil Kotásek.
Památkář: Vhodné by bylo prominutí poplatku
Ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu Michal Zezula řekl, že památkáři vítají jakoukoliv iniciativu vedoucí k lepšímu zabezpečení požárem nejvíce ohrožených památek. „Pravdou je, že elektrická protipožární signalizace není prozatím v těchto objektech šířeji instalována. Podle našich informací tomu brání mimo jiné i poplatky za připojení tohoto zařízení na pult centrální ochrany, které mohou přesahovat možnosti některých vlastníků,“ řekl památkář.
Dodal, že by proto stálo za úvahu, jestli by v případě památkově chráněných objektů nemohly být prominuty. „Jednalo by se dle našeho soudu o vhodnou formu kompenzace zvýšených nákladů, které vlastnící při péči o tyto objekty vynakládají,“ zakončil Zezula.