Čísla varují. Jižní Morava je kraj vína a řidičů pod vlivem

Bylo krátce před čtvrtou hodinou ráno. Mladý řidič superbu narazil do ocelového zábradlí u Vracovského potoka na Hodonínsku. Auto začalo hořet. Řidiče vyprostili místní lidé, nehodu ale nepřežil jeho devatenáctiletý spolujezdec. „Policisté naměřili šestadvacetiletému řidiči asi dvě promile alkoholu,“ popsala policejní mluvčí Alice Musilová nehodu z posledního prosincového týdne.

Alkohol může přibližně za každou desátou nehodu, která se stane na Břeclavsku a Znojemsku. Hodonínsko za nimi zaostává jen o jedno procento. Všechny tři „vinařské okresy“ jsou v první desítce těch, kde se bourá po požití alkoholu vůbec nejčastěji v rámci celé České republiky.

Statistickou mapu už od roku 2010 sestavuje Česká kancelář pojistitelů. Vyplývá z ní, že spolu s Plzeňským krajem piva je právě vinorodá jižní Morava největším krajem řidičů-pijáků. U Břeclavska a Znojemska, jež jsou na třetím a čtvrtém místě, navíc analýza stanovila enormní rizikovost. „Podíl nehod pod vlivem alkoholu zde překračuje deset procent všech šetřených nehod,“ uvedl pojistný analytik kanceláře Petr Jedlička. Hodonín „zaostává“ jen mírně, uzavírá první desítku rizikových okresů a alkohol policisté zaznamenali zhruba u devíti procent nehod. Alarmující je přitom i fakt, že podobně špatně dopadly tyto regiony i v předchozí statistice za ročníky 2010 až 2016.

Dvojnásobné riziko

Nehody, u kterých hraje roli požití alkoholu, jsou přitom mnohem rizikovější než ostatní. „Riziko je více než dvojnásobné – je totiž prokázáno, že 44 procent nehod pod vlivem alkoholu zahrnuje zranění nebo úmrtí,“ dodává Jedlička.

Že se s alkoholem u řidičů policisté ve třech jihomoravských okresech potýkají více než jinde, potvrzuje i mluvčí břeclavské policie Kamila Haraštová. Svůj podíl na tom podle ní má i obliba u turistů, kteří na Břeclavsko, Znojemsko i Hodonínsko jezdí za vínem. „Rizika spojená s vínem a hlavně s burčákem spousta řidičů podcení. I když to není tvrdý alkohol, zůstane v krvi poměrně dlouho. Lidé se pak diví, že když popíjí dopoledne, večer sednou za volant a ještě nadýchají. Nebo nečekají, že budou mít zbytkový alkohol ráno po večírku,“ naznačuje.

Otevřené sklepy, slavnosti vinobraní, svatomartinské víno či burčáková sezona. Za tím vším se na jih Moravy sjíždějí lidé z celé republiky. I proto se okresy u jižní hranice státu pyšní nelichotivými prvními příčkami v policejních statistikách ovíněných řidičů. U těch, které policie dopadne v rámci preventivních kontrol, se hranice alkoholu nejčastěji pohybuje kolem půl promile. Když už opilý řidič způsobí nehodu, bývá však hranice mnohem vyšší, nejméně přes jedno promile.

„Jasně to ukazuje na velký problém. Není to jedno pivo, u kterého si řidič neuvědomil, že ještě nadýchá, ale cílené pití před jízdou,“ míní Pavel Čížek z jihomoravské pobočky BESIP. Ta spolu s policisty během celého roku pořádá preventivní akce, jež by alkohol zpoza volantů vymýtily. „V této věci se dělá a vždy bude dělat dost. U každého zastaveného auta se dělá test na alkohol, proto je také těch odhalených případů tak mnoho. Dříve se testy dělaly namátkově. Takže možná bývalo i hůř, ale nebylo to zaznamenáno. Tím ovšem nechci snižovat závažnost toho problému,“ upozorňuje Čížek.

Právě u nehod s účastí alkoholu se policisté nejčastěji potýkají s tím, že viník z obav před postihem od nehody ujede. „Jsme však poměrně úspěšní v tom, že takového řidiče dopátráme. Ať už na základě nějakých stop, nebo pomocí výzev přes média,“ uvedla policejní mluvčí Haraštová. Podle ní jedním z důvodů, které nárůst počtu dopravních nehod s alkoholem ovlivnily, byl vloni i zvýšený počet dopravních nehod s účastí opilých cyklistů.

Tolerance pro cyklisty?

Shodou okolností právě nyní míří do Poslanecké sněmovny návrh senátorů, podle nějž by na cyklostezkách a místních silnicích směli cyklisté mít v krvi půl promile alkoholu. Podporuje ho třeba nový senátor a starosta příhraničního Mikulova Rostislav Koštial (ODS). Podle něj by v případě přijetí novely měla zmizet absurdní situace na stezkách protínajících hranici s Rakouskem, kde platí půlpromilová tolerance u cyklistů.

„Když jedu napřed po české straně, dám si dvě desítky a jedu po rakouské straně zpátky, nic jsem neporušil. Když jedu z Rakouska do Česka, tak jsem zákon porušil,“ podotkl v Senátu. Jak říká, ve vinařské oblasti, jako je Mikulov, se cyklisté neubrání, aby si dali skleničku. „Prakticky tam porušuje zákon každý,“ uvedl Koštial.

Pavel Čížek z jihomoravské pobočky BESIP je naopak striktně proti. „BESIP je zásadně proti prolomení limitů v jakékoliv skupině. Jakmile se ta branka někomu otevře, přihlásí se další skupiny. Po cyklistech se ozvou koloběžkáři, maminky s kočárky a pak přijdou traktoristi, že je jim vedro v traktorech. Pojede to dál a nezastaví se to,“ říká s nadsázkou. Podle něj není důvod, aby cyklisté, kteří si vyjedou zasportovat, popíjeli. Vadí mu, že se ve Sněmovně nemluví o důsledcích, které s sebou tolerance alkoholu u cyklistů může přinést. „Nehovoří se například o tom, jakým způsobem budou potom vymáhány škody způsobené cyklisty s alkoholem,“ vysvětluje. Pokud například takový cyklista způsobí, že kamion strhne řízení a vysype náklad a dojde tak k milionové škodě, pojišťovna škodu neproplatí. Vše pak půjde na vrub viníka – tedy opilého cyklisty. „Cyklista, kterému stát povolil jedno či dvě deci a on toho nadšeně využil, se pak může velmi divit, že zaplatí celou škodu,“ míní Čížek.