„Osnovy jsou přeplácané a přeplněné zbytečnými věcmi. Děti, které teď vychováváme, rostou do úplně jiné doby. Slepé učení letopočtů zpaměti dnes už nemá význam. Důležité je, aby žáci pochopili souvislosti, uměli přemýšlet a znali kritické myšlení. Správný výběr informací je zásadní,“ potvrzuje ředitelka pražské Základní školy K Milíčovu Alena Červená.
V Praze je problém mnohem znatelnější než v jiných krajích. „Je to z důvodu větší nabídky práce v hlavním městě. Mladí učitelé mohou nastoupit do jiných oborů, kde dostanou víc peněz. Naopak v ostatních krajích není ta poptávka tak vysoká, takže kvalitní lidé zamíří do školství. Pokud vím, tak v Praze nastoupí pouze nějakých deset procent vystudovaných učitelů,“ dodává ředitelka Alena Červená.
Děti musí spolupracovat
Podle ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je nutná reforma především formy výuky.
Řešením by mělo být upřesnění a zjednodušení výukových plánů. „Národní ústav pro vzdělávání v tuto chvíli chystá revizi rámcových vzdělávacích programů. Ta má za úkol podklady aktualizovat a promítnout do nich změny, které se ve společnosti odehrávají. Například měnící se sociální, ekonomické a politické, ale i přírodní podmínky,“ říká tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Ministerstvo chce proces co nejvíce zjednodušit a otevřít pedagogické veřejnosti. Při tvorbě nových osnov budou přítomni i zástupci odborníků z asociací sdružujících pedagogy. Jako zásadní problém uvádí formu výuky i ředitelé pražských škol.
„Naše školství stojí jednou nohou v minulosti. Nemělo by vychovávat poslušné jedince, ale kritické a myslící jedince. Důležité je naučit děti spolupracovat, a ne soutěžit. Na prvním stupni je výuka dost založená na soutěžích a to je špatně. Spolupráce se z osnov úplně ztrácí, a pokud nebudeme jako národ spolupracovat, tak zanikneme,“ říká Alena Červená.
Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala musí být změna vzdělávacího obsahu provázána s řadou dalších aktivit, jako je důsledná podpora učitelů, stanovení priorit pro jejich průběžné vzdělávání a také příprava adekvátních učebnic a dalších didaktických pomůcek, které budou změny ve vzdělávacím obsahu adekvátně reflektovat.
Solidní plat do roku 2021
Vláda nyní schválila navýšení mzdy učitelů o 10 procent, s tím že dalších pět procent bude formou pohyblivé složky. Přitom zvýšení platů slibovala učitelům již minulý rok. Průměrný hrubý plat učitele na základní škole byl v minulém roce 34 437 korun. Cílem vlády je přitom navýšení až na 46 tisíc korun do roku 2021.
Plánované změny ve školství
|
„V programovém prohlášení vlády je uveden závazek zvýšení platu učitelů na 150 procent průměrné výše platu roku 2017. Na konci roku 2020/2021, by tedy průměrný plat učitele měl činit cca 46 tisíc korun. Ministr Plaga má příslib od premiéra i ministryně financí, že vláda se závazkem počítá a věří, že potřebné prostředky budou zohledněny v budoucích návrzích rozpočtu,“ uvádí Aneta Lednová.
Ředitelé si však stěžují na způsob ohodnocení. Pohyblivá složka prý není spravedlivá. „Učitel ty peníze dostat nemusí. Já osobně znám i jsem prošla školou, kde ředitel odměňoval pouze své oblíbence. Ten plat je pořád tak málo atraktivní, že třeba v naší škole momentálně chybí jedenáct kvalifikovaných učitelů,“ říká Alena Červená.
Zvýšení platů i reforma vzdělávání by také mohly přivést do školství mladé lidi. Jejich nedostatek je v Praze citelný. Podle statistiky z minulého roku učila na českých školách pouze desetina učitelů mladších 34 let. Většinu potom tvoří učitelé starší padesáti let. Ministerstvo si prý problém uvědomuje.
Průměrný věk učitele na ZŠ K Milíčovu je 48 let. Většině učitelů je ale nad 60 let. „Bylo by úplně něco jiného vybírat z množství kvalitní síly než prosit, aby nastoupil alespoň někdo. Přístup, že děti jsou drzé a zkažené, je hloupost. Nyní akorát narážíme na obrovský generační rozdíl,“ říká Alena Červená.