Motto kampaně zní: „Děti nepotřebují strom splněných přání, potřebují někoho, kdo je bude mít rád.“
Kateřina Janáčková z Nejdku se stala pěstounkou letos v létě. „Máme desetiletého zdravotně postiženého syna, kterému spousta lidí pomáhá. A my jsme také chtěli někomu pomoct, poskytnout mu zázemí, rodinu a lásku,“ popsala důvody, proč se stala pěstounkou.
V srpnu tak jejich rodinu doplnil osmiletý Lukášek. „Zpočátku jsme museli překonat dost problémů. Musel se naučit sociální návyky, bojovali jsme i se základní hygienou. Ale za ty tři měsíce, co je u nás, udělal obrovský pokrok,“ popsala pěstounka situaci v rodině.
Kateřina Janáčková počítá jako dlouhodobá pěstounka s tím, že Lukáška bude mít až do jeho dospělosti.
„Už je to náš kluk. Náš tajtrlík. Důležité je, že si sedl i s naším synem, což prý nebývá běžné. Ale kluci se mají rádi, už teď si říkají brácho,“ dodala nejdecká pěstounka.
Pěstounská péče je finančně méně náročná než ústavní
Najít další podobné náhradní rodiny si vytkla za cíl nezisková organizace Centrum pro dítě a rodinu Valika. Jeho pracovníci pomáhají provázet zájemce celým procesem náhradního rodičovství.
„Dětem chybí jedna stálá milující osoba, která tu bude za každých okolností. Když ho bude bolet břicho nebo když ve škole dostane jedničku,“ tvrdí ředitel centra Petr Zmuda.
Navíc ústavní péče je pro stát finančně nákladná. To Zmuda dokládá výsledky analýzy mezinárodní organizace Lumos, podle kterých za roční pobyt dítěte v kojeneckém ústavu stát zaplatí skoro 900 tisíc korun, v dětském domově pak v průměru necelých 450 tisíc korun.
„V Karlovarském kraji bylo ve školním roce 2017/2018 celkem 211 dětí v dětských domovech, z toho 94 jich bylo v předškolním věku,“ přiblížil ředitel centra situace v regionu.
Pěstounská péče je státem podporovaná forma péče o děti, které z nejrůznějších příčin nemohou vyrůstat v biologické rodině. Děti jsou podle Petra Zmudy nejčastěji odebírané ze socioekonomických důvodů, kdy rodina přijde o bydlení a nemá peníze na zabezpečení základního fungování domácnosti.
Pěstounská péče je navíc finančně méně náročná než péče ústavní. „Odměna pro dlouhodobého pěstouna je jedenáct tisíc korun měsíčně hrubého, v průměru pak dostává dalších šest tisíc jako příspěvek na potřeby dítěte,“ vypočetl Zmuda.
Stát se pěstounem je proces, který zpravidla trvá až rok, během něhož zájemce podstoupí například psychologické vyšetření.
„Pěstounem se může stát jak jednotlivec, tak i manželé. Zájemci by měli být vyzrálými osobnostmi,“ doplnil Petr Zmuda, který právě pro ty, které oslovila idea pěstounství, chystá na 4. prosinec informační setkání. Uskuteční se v prostorách centra v Karlových Varech – Staré Roli.