iDNES.cz

Ústí nad Labem opět vydává nouzová platidla, tentokrát jako suvenýr

  11:02
V Ústí nad Labem jsou od pondělí k mání repliky takzvaných nouzovek, která kdysi muselo město vydat kvůli nedostatku mincí. Jak ústecká nouzová platidla vypadala, lidé uvidí na speciálním aršíku čtyř platidel.

Repliky nouzových platidel z doby těsně po vzniku republiky vyjdou jako sada se čtyřmi různými hodnotami. | foto: archiv města

Vznik Československa 28. října 1918 nebyl vůbec jednoduchý. Na jedné straně se v Čechách slavil rozpad Rakouska-Uherska, lidé čekali na návrat mužů z první světové války, na druhé v severních Čechách německé obyvatelstvo bylo proti tomu, aby tato oblast patřila nové republice. Místní Němci podporovali ustavenou provincii Deutschböhmen

V poválečném chaosu navíc v oběhu chyběly mince. Továrny tak nemohly vyplácet své zaměstnance a ti zase nemohli nakupovat. Objevily se první hladové bouře. 

Situace byla tak zoufalá, že města a obce na severu začaly vydávat nouzové bankovky. Například v Mostě se jmenovaly Kriegsgeld, v Děčíně a Ústí to byly poukazy – Gutschein.

„Označovat je ovšem za bankovky je hloupost, protože ty vydává banka. Byla to nouzová platidla. Nesouvisela se vznikem republiky ani s Deutschböhmen a ani se nezhroutila měna. Po válce byl prostě velký nedostatek jakéhokoli kovu, a tím pádem i nedostatek drobných mincí. A největší byl v poražených zemích, Rakousku a Německu,“ říká Jana Hubková, kurátorka sbírky numizmatiky ústeckého muzea.

Nouzové bankovky neboli nouzovky, jak je dnes nazývají sběratelé, byly zpravidla tištěné na velmi nekvalitní papír a jejich životnost nebyla dlouhá. 

Zatímco v celém tehdejším okrese Děčín byly jen do konce prosince 1918 vydány nouzovky v hodnotě 2,5 milionu korun, v Ústí se zápis o jejich počtu nedochoval.

„Tato nouzová platidla se vydávala od listopadu a platila většinou do konce ledna 1919. Na přední straně vždy bylo, kdo je vydává, a ten pak ručil za to, že za ně lidé dostanou běžnou měnu,“ přibližuje kurátorka sbírky.

V muzeu kromě ústeckých platidel v hodnotě od jedné do dvaceti korun mají také spoustu podobných platidel z Rakouska a Německa. 

„Od severočeských se liší, jsou mnohem pestřejší, na rubových stranách si tamní města dokonce dělala reklamu, prezentovala památky nebo na nich tiskla motivační hesla. Na haléřových a korunových platidlech se objevovaly i komiksy,“ popisuje Hubková.

Aršík čtyř tehdejších platidel nyní vydává ústeckých magistrát. Lidé jej dostanou jako dárek k nákupu v informačním středisku města, v muzeu a 11. prosince v rámci Dne s první republikou na Lidickém náměstí, pokud si zakoupí nějaké občerstvení.

„K mání bude celá sada, děti třeba na náměstí čekají čtyři soutěžní stanoviště a za každé splněné mají jedno platidlo,“ uvádí mluvčí města Romana Macová.

Ústí nad Labem za vydání tří tisíc aršíků zaplatilo 9 810 korun.

zpět na článek