Otevřeno je oficiálně dvakrát týdně, ale kdo chce, může přijít i v pátek. V létě zájem není, zato teď, když začíná zima, na zahradě už není práce a brzy se stmívá, přichází i v Žítkové čas na čtení. Mezi třicítkou čtenářů místní knihovny jsou hlavně senioři a děti.
„Školáci potřebují knížky kvůli referátům, starší si zase půjčují svoje oblíbené a rodiče posedí u internetu. Jsme maličká knihovna, ale potřebná. Jezdit do Starého Hrozenkova by kvůli špatnému spojení nešlo,“ vysvětlila knihovnice Věra Blahová.
I to je jeden z důvodů, proč má Zlínský kraj tak velkou čtenářskou obec. Možnost půjčit si knihu mají i lidé v zapadlé příhraniční kopaničářské obci s méně než 200 obyvateli a domy rozprostřenými daleko od sebe.
Proto je průměrný počet knih připadající ve Zlínském kraji na jednoho obyvatele nejvyšší v zemi. Loni to bylo sedm knih, předloni v průměru 7,6. Po 6,5 knihy mají Královéhradecký kraj a Vysočina, čtyři knihy, což je nejnižší počet, vychází na obyvatele v Libereckém a Středočeském kraji.
Zaregistrovaný čtenář ve Zlínském kraji navíc přečetl loni průměrně 47 knih a to je druhé nejvyšší číslo v zemi. Víc má jen Ústecký kraj, naopak na posledním místě je Praha s pouhými 31 výpůjčkami na čtenáře.
Knihovny ve Zlínském kraji v roce 2017
Zdroj: Útvar regionálních služeb knihovnám Zlínského kraje |
„Možná na Zlínsku obyvatelé vždycky více četli a teď je ta tradice prokazatelná. Někteří také mohou mít daleko ke knihkupci, a proto volí tuto možnost. Knihovny se ale stávají centrem vzdělávání, nabízejí přednášky, besedy, soutěže, klid, relaxaci, odpočinek. A když už člověk přijde, tak si obvykle nějakou knihu i půjčí,“ naznačila socioložka Lucie Vidovićová.
Internetový boom odezněl
Svou roli hraje i hustá síť poboček. Ve Zlínském kraji je jich celkem 395, což znamená, že kromě necelé devadesátky obcí se knihy dají půjčit všude. Za 15 let jich skončilo jen dvacet.
Svou knihovnu mají kromě Žítkové také obce Prasklice, Šarovy, Vrbka, Hostětín, Malá Bystřice, Dešná nebo Křekov, ve kterých žije kolem dvou tří stovek obyvatel. V regálech těchto knihoven, které bývají součástí obecního úřadu, je kolem tří tisíc publikací a registrovaných čtenářů jen pár desítek. I tak ale zůstávají.
Své čtenáře si musejí udržovat i velké městské knihovny. Mezi lety 2003 a 2008 jejich počet zásadně klesl. Ve Zlínském kraji to bylo o více než deset tisíc. Internetový boom ale odezněl a čtenáři se do knihoven zase vracejí.
Faktem ale je, že například naučné literatury si půjčují mnohem méně než v minulosti. Děti do 15 let si třeba ještě v roce 2003 přišly v kraji pro 372 tisíc knih, loni to bylo jen 90 tisíc. U dospělých počet naučných knih klesl téměř o milion.
„Informace si dnes lidé častěji hledají v elektronické podobě,“ zhodnotila Jana Tomancová, vedoucí Útvaru regionálních služeb knihovnám Zlínského kraje.
Akcí v knihovnách přibývá
I proto knihovny svou roli rozšiřují. Za posledních 15 let vzrostla ve Zlínském kraji nabídka kulturních a vzdělávacích akcí skoro dvojnásobně na 7 514 pořadů za rok. Loni na ně přišlo 231 967 návštěvníků.
„Už to není tak, že člověk přijde, půjčí si knihu a odejde. Musíme se čtenáři pracovat. Děti k nám chodí často po škole, a protože rodiče bývají déle v práci, tak se u nás učí, píšou si úkoly, máme pro ně soutěže, besedy, hry. A bez knihy většinou neodejdou,“ vysvětlila ředitelka vsetínské knihovny Helena Gajdušková.
Za rok tady připravili na 400 akcí pro školy a další stovku pro dospělé.
I menší pobočky ale o sobě dávají vědět. Mají webové stránky, facebookové profily, organizují čtenářské soutěže, doporučují vhodnou literaturu pro děti.
Roste počet fyzických návštěv i návštěvníků webových stránek a také počet uživatelů online služeb. Tam, kde funguje veřejně přístupná internetová síť, což je možné ve 172 knihovnách ve Zlínském kraji, ji lidé hodně využívají.