iDNES.cz

Ženu paralyzovaly bludy. Zřejmě jako první Češka bojuje s následky malárie

  16:48,  aktualizováno  19:32
Nedbala doporučení lékařů a při návštěvě Ugandy neužívala antimalarika. Po návratu domů onemocněla 49letá žena z Bruntálska tropickou malárií. Z té ji lékaři rychle vyléčili, ale poté začala bojovat, pravděpodobně jako první v Česku, s postmalarickým neurologickým syndromem.

Lékaři infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě se v těchto dnech starají o 49letou Janu z Bruntálska, kterou tam přivezl její manžel ve stavu pomatení mysli. Leží na jednotce intenzivní péče od 25. října. Na několik dnů si vůbec nepamatuje, ale její stav se zlepšuje.

„Žena, která pracuje jako pečovatelka a jezdí za klienty autem, měla už několik dní před hospitalizací pocit, že za volantem ztrácí odhad a nakonec zjistila, že nemůže řídit. Trpěla výpadky paměti, například při rozhovoru s rodinou se zastavila v půlce věty a pak si vůbec nevzpomněla, že o něčem mluvila,“ říká mluvčí nemocnice Jiří Krušina, který s ženou mluvil.

Manžel ji přivezl, když se situace stala neúnosnou - žena trpěla halucinacemi a nedokázala rozeznat realitu od snů. „Například při vizitě se hlasitě hádala s dcerou, která tam vůbec nebyla. Její bludy byly většinou trýznivé, sužovaly ji neoprávněné obavy o život jejich blízkých. Byla tak paralyzovaná, že nakonec nedokázala vstát z postele, nebo se najíst,“ líčí primář opavského infekčního oddělení Petr Kümpel.

Žena strávila deset dní na začátku září v Ugandě u dcery. Před cestou do Afriky se sice žena nechala na infekčním oddělení naočkovat proti žluté zimnici a žloutence, ale neužívala antimalarika. Při jednodenním výletu do džungle a domorodé vesnice ji poštípali komáři a po návratu domů onemocněla nejtěžším druhem malárie - malaria tropica. „Jde o životu nebezpečné onemocnění. Ve světě na tuto formu malárie každoročně umírají až dva miliony lidí,“ upozornil primář.

Jana tak poprvé ležela na opavském infekčním oddělení už na přelomu září a října. Lékaři nemoc rychle diagnostikovali, přeléčili antimalariky a vzhledem k jinak dobré kondici, ji propustili. Při následných kontrolách na oddělení byla žena zcela v pořádku. Když se tam po dvaceti dnech znovu vrátila, lékaři se domnívali, že závažné zhoršení jejího stavu vyvolává nějaká další nakažlivá nemoc. 

„Udělali jsme jí řadu odběrů a postupně vyloučili horečku dengue, ziku, klíšťovou encefalitidu i další infekce. Při pročítání zahraniční literatury jsme narazili na informaci, že existuje vzácný postmalarický neurologický syndrom, který může mít přesně tyto projevy. Jde pravděpodobně o prvního pacienta v České republice, který by tímto syndromem mohl trpět,“ upozornil Kümpel s tím, že sice ještě zkoumají další možné původce, ale pravděpodobnost jiné diagnózy je minimální. 

Podotkl, že malárii si mohou lidé dovézt i z řady oblíbených dovolenkových destinací, a lidé by proto měli vždy investovat do antimalarik a užívat je. 

Malárie je jednoznačně onemocnění, které je často podceňováno, říká parazitolog Trojánek

Milan Trojánek působí na klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.

Jeden z posledních případů malárie u nás je doprovázen postmalarickým neurologickým syndromem. Konzultovali s Vámi kolegové z Opavy případ této pacientky?
Ano, tento případ jsme opravdu konzultovali asi před týdnem. Jedná se vlastně o diagnózu, kterou nelze dobře prokázat, u pacientů se po prodělané malárii stanoví vyloučením jiných možných příčin neurologického postižení. Nicméně to, na co bych v souvislosti s malárií chtěl především upozornit, je, že dochází k celkovému nárůstu počtu případů a zároveň se stále častěji setkáváme s pacienty v těžkém až kritickém stavu a v posledních letech jsme zaznamenali hned několik případů úmrtí na malárii. Bohužel mnohdy se jedná o osoby, které v tropech, nejčastěji v subsaharské Africe, pobývají pracovně. Malárie je jednoznačně onemocnění, které je často podceňováno laiky, ale někdy i samotnými lékaři.

V čem je léčba postmalarického neurologického syndromu jiná oproti léčbě malárie?
Tento vzácný syndrom byl v literatuře popsán jako následek po prodělaní malárie. Jde vlastně o reaktivní stav, v jehož rozvoji se již samotná infekce neuplatňuje. Onemocnění se projeví až za několik týdnů po vyléčení malárie, jde o přechodný stav poruchy vědomí, zmatenosti, psychiatrických či neurologických obtíží, jako je například třes končetin, který však spontánně ustupuje do několika dnů. Je to však diagnóza per exclusionem a u konkrétního pacienta, proto nelze zcela bezpečně potvrdit či vyloučit, že se o tento stav opravdu jedná. Diagnostika je náročná v tom, že vlastně musíte vyloučit všechny ostatní možné příčiny a pak můžeme spekulovat o tom, že zda tento pacient může mít tzv. postmalarický neurologický syndrom. Diagnóza se tudíž nedá stanovit užitím nějakého laboratorního testu.

Setkal jste se s tímto ve své praxi?
Na naší klinice jsme opakovaně léčili pacienty s těžkou mozkovou malárií, která představuje jednu z nejzávažnějších komplikací tropické malárie a projevuje se poruchou vědomí, křečemi a selháním životně důležitých orgánů v průběhu samotné nákazy malarickými plazmodii.

Očkování proti malárii neexistuje, pouze antimalarika. Proč?
Překvapivě vakcína dokonce vyvinuta byla, nicméně je určena pouze pro kojence a batolata, kteří žijí v endemických oblastech. Její nevýhodou je však relativně nízká účinnost. V případě malárie představuje hlavní problém to, že prvok, který onemocnění vyvolává, má komplexní vývojový cyklus a je proměnlivý, proto je mnohem náročnější vytvořit účinnou vakcínu proti malárii ve srovnání třeba s rotaviry nebo spalničkami. Naopak k dispozici jsou účinná a bezpečná antimalarika.

zpět na článek