Pro libereckou univerzitu je to nechtěný budovatelský výjev, kde nechybí studentka s knihou a rudou hvězdou. Odborníci v něm zas vidí cenný unikát socialistického realismu vytvořený v národním podniku Železnobrodské sklo. Podle expertů vznikla mozaika revoluční technologií a zaslouží si záchranu.
Dílo od 50. let zdobilo průčelí budovy univerzity v Liberci v Třebízského ulici. Původně tam byly koleje tehdejší Vysoké školy strojní v Liberci. Budova pak patřila policii. Dnes ji znovu vlastní liberecká univerzita, která začala budovu přestavovat na supermoderní laboratoře.
Před zničením mozaiky varovali památkáři
Projekt přestavby mimo jiné počítá s ubouráním dnešního vstupu domu zbudovaného ve stylu socialistického realismu. Na moderně zrenovované stavbě by už mozaika neměla své místo.
Před zničením díla ale varovali památkáři. „Spolu se vstupem do hotelu Praha je to jediná dochovaná venkovní mozaika v Liberci,“ upozornil před časem Jaroslav Zeman z libereckého územního pracoviště Národního památkového ústavu.
V záchraně mozaiky se proto začali angažovat členové výzkumného týmu projektu Restaurování mozaik takzvané české mozaikářské školy ze skla a kamene. Je financovaný ministerstvem kultury.
Po domluvě s vedením Technické univerzity v Liberci restaurátoři mozaiku na počátku července sňali. Přešla do majetku Univerzity Pardubice a skončila v Litomyšli, kde sídlí fakulta restaurování. Mozaikový panel se musí zajistit proti rozlomení, jeho středem totiž prochází prasklina.
Mozaika má historický význam, tvrdí zachránci
„Dílo má i přes svůj ideologicky zabarvený obsah nezpochybnitelný historický význam. Je jedním z mála existujících dokladů inovativní technologie prefabrikované mozaiky 50. let, kterou vyvinuli v národním podniku Železnobrodské sklo,“ řekl Jan Vojtěchovský, vedoucí ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Mozaika vznikla mezi lety 1953 až 1955. Podle Ireny Kučerové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, jež se na záchraně podílí, je to první mozaika, kde kostky neměly kruhový průřez.
„Mozaika v Liberci je vyskládána z opakních (neprůhledných, pozn. red.) mačkaných kamenů obdélníkového a trojúhelníkového tvaru. Kameny trojúhelníkového tvaru tvoří modré pozadí a na žádné jiné zatím známé mozaice se nezachovaly. Tím je mozaika jedinečná a dokládá vývoj takzvané prefabrikované železnobrodské mozaiky,“ vysvětlila Irena Kučerová z Ústavu chemické technologie restaurování památek Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Socialistický realismus jinde v Liberci není
Přestavbu univerzitní budovy a odstranění mozaiky nedávno kritizoval předseda Spolku za estetiku veřejného prostoru Jindřich Gubiš. „Nejen, že má zaniknout pozoruhodná mozaika nad vchodem, ale zároveň i celá podoba domu ve stylu socialistického realismu. Ten se přitom v Liberci jinde prakticky nevyskytuje. Zbavujeme se jedinečných věcí, což je škoda,“ myslí si Gubiš.
„Na fasádu se mozaika nehodí, nebude tam ani vstupní portál, bezbariérový vstup bude jinde. Uvažovali jsme o tom, že mozaiku umístíme v interiéru. Ale poté, co o ni projevili zájem restaurátoři, vyhověli jsme jim. Umístění díla uvnitř je nicméně stále možné,“ uvedl kvestor Technické univerzity v Liberci Vladimír Stach.
Pardubická univerzita teď jedná se Severočeským muzeem o tom, že by se mozaika stala součástí sbírek. „Jednou z motivací pro mě bylo zachovat mozaiku aspoň v Liberci, když ne na tom domě,“ zmínil památkář a ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek. Připustil, že dílo bylo určeno pro konkrétní místo.
„Pokud mozaiku získáme, není reálné, že bychom pro ni našli na budovách muzea místo, řekl Křížek. Podle něj by pak dílo skončilo v interiéru. „Určitě by se stalo součástí různých výstav. Zájem o mozaiky roste,“ prohlásil Křížek.
Budovu T v Třebízského ulici rekonstruuje firma CL-Evans. Cena stavby i s vybavením se odhaduje na 90 milionů korun i s DPH. Oprava má skončit příští rok v srpnu.