Město má velký potenciál, který ale zůstává nevyužitý, říká lídr Zlín 21

Nabídky na vstup do politiky dříve odmítal, sám říká, že měl mimo svou rozdělanou práci ve firmě více důvodů.

„Nechtěl jsem jít do ‚velké‘ politiky a pro komunální politiku potřebujete spolehlivé lidi kolem sebe, takovou práci nemůžete dělat sám,“ říká předseda dozorčí rady Kovárny VIVA a majitel zlínského filmového festivalu Čestmír Vančura, který je lídrem kandidátky hnutí Zlín 21.

Proč je tomu letos jinak?
Obrátilo se na mě hodně zajímavých lidí – „obyčejných“ i osobností řídících velké firmy, část z nich je na kandidátce se mnou – s tím, že nejsou spokojení, jak to ve Zlíně vypadá, a chtějí to změnit. Rozhodující bylo, že byli sami ochotni do toho se mnou jít. V posledních letech jsem se aktivně účastnil na více projektech ve prospěch města a třeba u filmového festivalu se podařilo město slušně zapojit. Téma samosprávy mě proto v poslední době víc zajímalo a myslel jsem při tom také na to, co mi na mém pomyslném osobním účtu chybí. Zlín mně toho hodně dal, beru to jako možnost se mu revanšovat.

A co byste chtěl změnit?
Zlín má velký potenciál, který bohužel zůstává nevyužitý. Chybí nám schopnost komplexního rozvoje města – plánování, příprava financování, celkový koncept vývoje do budoucnosti. Úspěšná města si uvědomují, co je jejich rodinným stříbrem, které si mají zachovat, a s ohledem na to se pak soustředí na vyřešení svých největších problémů – ve Zlíně například dopravní generel, vytvoření nového centra města, dostupné bydlení a podobně. Město tak má své priority, jim přizpůsobuje velké investice a občané rozumí tomu, co a proč se děje. Ve Zlíně nám to tak moc nefunguje.

Nebylo pro vás podnětem i to, že jste se s vedením magistrátu rozešel v názoru na možnou proměnu budovy zámku?
Do jisté míry ano. Šli jsme do toho dost naivně, s dobrým úmyslem pomoci vyřešit městu jeho „bolavou patu“. Věděli jsme, že efektivita investice do oprav památkových objektů je velký problém. Předložené řešení střechy zámku bylo pro neinformované trochu provokace, ale pozitivní, a ne samoúčelná. Čekali jsme i něco na způsob „děkujeme, ale toto není náš šálek kávy, my to uděláme jinak“. Namísto seriózního dialogu o návrhu se z toho stala politika. Zaskočilo nás to, ale jsem rád, že jsme neopláceli stejnou mincí a o zámek se v jakémsi provizorním režimu staráme za podpory města a našich partnerů a ve spolupráci s univerzitou pořád.

Vaši kandidaturu provází baťovské moto „Moje drahé – obecní svaté“. Není to odvážné, odkazovat se přímo na Tomáše Baťu?
Ne, proč? Vnímáme to tak, odráží to náš pohled na právo na svůj majetek, na podnikání, na správu obce. Je potřeba se starat o věci veřejné, jako byste se starali o svoje vlastní. Hospodaříte s penězi státu a daněmi občanů, je to odpovědnější než pracovat se svými penězi.

Dvojkou vaší kandidátky je rektor Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha, který ale uvedl, že v případě zvolení nechce být radním a neví, jestli by vůbec zůstal zastupitelem. Proč tedy vůbec kandiduje? Je to férové?
Jsme tak domluveni, nijak se tím netajíme. Pokud máme připravit plán rozvoje města, potřebujeme u toho mít nejkvalitnější lidi, kteří tady jsou doma. Pan profesor Sáha mezi ně bezpochyby patří. Naše hnutí, respektive město potřebuje jeho znalosti a schopnosti víc než jeho funkci. Naše diskuse o tématech, s nimiž jdeme do voleb, trvá léta a v zásadě se shodujeme, proto je na naší kandidátce. Musí ovšem nejdříve dokončit mandát v čele univerzity a předat funkci svému nástupci.

Tomu rozumím, ale proč tedy profesor Sáha není například garantem programu či poradcem a jde do voleb? Lidé mu dají hlas a pak zjistí, že zastupitelem vůbec nebude.
Potřebujeme ho jako člena našeho týmu. Vybudoval pro Zlín se svými lidmi obrovský kus práce a tu teď potřebujeme zúročit pro město i univerzitu. Tolik toho už dnes ve Zlíně nemáme, abychom mohli plýtvat tím, co nám ještě zbývá. Pro nás je důležitý cíl a práce, kterou je k tomu potřeba udělat, a nikoho povolanějšího na téma pořízení plánu budoucího vývoje Zlína a budoucího vývoje univerzity ve prospěch obou subjektů nevidím.

Chtěl byste být přímo primátorem? A jak byste to skloubil s prací?
Operativní řízení ve firmě je na mých spolupracovnících a stejné je to dnes i na festivalu, i ten už je personálně, programově či finančně stabilizován. Jinak bych o tom nepřemýšlel. Máme ambici volby vyhrát. Pokud dostaneme silný mandát, jsem připraven být primátorem.

Nebyl byste ovšem ve střetu zájmu, když by městská rada schvalovala finanční podporu filmového festivalu, jehož jste šéfem?
To je veřejně známá věc. Formálně je možné se tomu vyhnout při procesu rozhodování o podpoře festivalu – tedy, že bych se zdržel hlasování. Důležitějším vidím to, že festival se podařilo postavit na nohy a vrátit lidem ve Zlíně. Dostáváme od města velkou podporu, ale je stejná velká, jako ji dostávali předchozí majitelé. Nepochybuji, že za stejné peníze dává dnes festival městu o hodně víc. Zlín potřebuje festival stejně jako festival Zlín a smysluplným tématem je, jak ho víc užít k prospěchu města a obráceně. A to není zdaleka jen o penězích.

Ve vašem programu mě zaujal bod týkající se zatraktivnění nábřeží a okolí řeky Dřevnice po vzoru náplavek v jiných městech. Jak si to představujete?
Chceme z něj udělat rekreační místo, kde by lidé rádi trávili čas. Podobně k tomu přistoupila řada jiných měst v zemi, sám jsem se nedávno byl podívat v Litomyšli a Hradci Králové, funguje jim to dobře. Jde o velké nezastavěné území vedle už dost přeplněného břehu a k odpočinku moc nevybízí. Tak bychom to volné místo rádi využili.